Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

K vývoji světového pojišťovnictví

Doba čtení:

Doba čtení

29 min.

Přečteno:

Přečteno

623x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

100,00%

24. 04. 2023

29 min.

100%

0

Bezprecedentní pandemická krize se nesporně citelně dotkla i světového pojišťovnictví. Nicméně tento obor prokázal silnou odolnost a s jejími dopady se v zásadě vyrovnal. Nastupující ekonomická obnova ve světě byla ovšem již ve druhé polovině roku 2021 zpomalena nárůstem cen zvláště energií, což se začalo brzy promítat do růstu inflace. Ta zesílila v důsledku války na Ukrajině, která ovšem přinesla další problémy jako růst cen potravin a jiných komodit, narušení obchodu a dodavatelských řetězců a změny ve finančních tocích.

Nejistot ohledně dalšího vývoje světového hospodářství a světového pojišťovnictví je příliš mnoho. Přitom u některých z nich je velice obtížné odhadnout jejich eliminaci či zmírnění. Například u inflace nelze v srpnu 2022 ještě predikovat, kdy se dostane na vrchol a kdy se jí podaří dostat blízko cíli, který sleduje většina centrálních bank ve světě. I za těchto omezení je nezbytné si klást otázku, jak se bude globální ekonomika a pojišťovnictví v příštích letech vyvíjet, neboť očekávání mají v moderním hospodářství stále významnější roli.

Světové pojišťovnictví v roce 2021

Prognózu dalšího vývoje světového pojišťovnictví nelze nastínit zejména bez analýzy předchozího vývoje a predikce vývoje makroprostředí. Pokud jde o globální pojistný trh, tak globální pojistné, resp. hrubé předepsané pojistné, se v roce 2021 zvýšilo oproti předchozímu roku reálně (tj. po očištění o inflaci) o 3,4 %. Je to pozitivní z toho hlediska, že v roce 2020 byl zaznamenán mírný pokles o 0,2 %.

Globální pojistné neživotního pojištění zaznamenalo v roce 2021 reálný nárůst pojistného o 2,6 %, přičemž v roce 2020 činil přírůstek 3,1 %. Na výsledek docílený v neživotním pojištění v roce 2021 mělo vliv zpevnění, resp. zvýšení, sazeb v podnikatelských pojištěních, ale na druhé straně pokles pojistného v Číně o 0,7 %, protože změny v tamní sazbové politice v pojištění motorových vozidel vedly k tvrdé konkurenci a k poklesu sazeb.

U životního pojištění byl v roce 2021 docílen reálný přírůstek globálního pojistného ve výši 4,5 %, což lze po poklesu tohoto ukazatele v roce 2020 o 4,2 % hodnotit pozitivně, nemluvě o tom, že byl o 1,9 procentního bodu vyšší než přírůstek pojistného neživotního pojištění. I v případě životního pojištění nastal v roce 2021 pokles pojistného v Číně, a to o 2,6 % kvůli slabým výsledkům u spořicích produktů způsobeným hlavně propadem v pojištění pro případ vážných chorob.

Statistické údaje obsažené v publikaci renomovaného Swiss Re Institute (SRI) pod názvem „World Insurance“ („Světové pojišťovnictví“)1 umožňují mimo jiné prezentovat také výsledky dosažené EU27. Celkové pojistné se v roce 2021 zvýšilo reálně o 6,9 % po poklesu o 4,3 % v roce 2020. Pojistné neživotního pojištění narostlo v roce 2021 o 1,5 %, což je tempo růstu o 0,5 procentního bodu menší než v roce 2020. To znamená, že v neživotním pojištění byl v průběhu pandemie zachován růst pojistného, což ovšem neplatí pro životní pojištění, kde pojistné v roce 2020 pokleslo o 9,3 %, ale již v následujícím roce byl tento propad překonán růstem ve výši 11,8 %.

Pro celkový obrázek o vývoji světového pojistného trhu je vhodné doplnit, že hodnota pojistného v roce 2021 se dostala na úroveň 6 860 598 mil. USD, celková globální pojištěnost (měřená pojistným k hrubému domácímu produktu v běžných cenách v %) se přiblížila hranici 7 % (6,96 %) a hustota pojištění (měřená pojistným na 1 obyvatele) byla vyčíslena na 874,3 USD.

V souvislosti s vývojem globálního pojistného trhu je třeba si vždy uvědomit, že je součtem pojistného vykázaného v jednotlivých zemích, mezi nimiž jsou značné rozdíly v postavení na zmíněném globálním trhu, tempech růstu pojistného, celkové pojištěnosti, hustotě pojištění apod. Proto má smysl prezentovat v tabulce 1 příslušný výkon prvních 20 zemí ve světě podle výše pojistného (ale v tomto případě bez očištění inflace) v roce 2021.

Výsledky globálního pojišťovnictví v roce 2021 ukazují s ohledem na existující podmínky a přetrvávající pandemii, která měla ale nesporně menší sílu než v roce 2020, na solidní růst. Zvláště lze ocenit návrat k růstu v životním pojištění. To vytváří relativně dobrou základnu pro vývoj v dalších letech, kdy je nutno ovšem počítat s náročnějším makroprostředím.

Makroekonomické prostředí pro pojistitele

Aktuální složitost a náročnost makroekonomického prostředí lze doložit na řadě statistických údajů, trendů i faktů. Je namístě také zmínit, že jeho analýze a prognóze je aktuálně věnováno ze strany mezinárodních ekonomických (a výzkumných) institucí více pozornosti. Například SRI věnoval ve své publikaci o světovém pojišťovnictví v roce 2022 tomuto prostředí téměř dvakrát větší prostor než v roce 2020. Mezinárodní měnový fond vydal pod tlakem ekonomického vývoje a událostí v červenci 2022 aktualizaci své dubnové prognózy týkající se světového hospodářství.

SRI vychází z toho, že globální růst v roce 2022 zpomaluje a tento trend bude pokračovat i ve druhé polovině roku 2022. Důvodem je zpřísňování měnové politiky a vysoká úroveň inflace. Globální reálný hrubý domácí produkt (HDP) by měl v roce 2022 vzrůst o 3 % a v roce 2023 o 2,6 %. Rizika spočívají v dalším vývoji měnové politiky. Mohla by totiž být zvolena příliš restriktivní opatření. Nahoru jdou ceny komodit a nelze opomenout ani omezení ekonomických aktivit v Číně kvůli covidu-19 a poruchy v dodavatelských řetězcích.

Hlavním makroekonomickým problémem se již v roce 2021 stala inflace, jež zesílila v roce 2022. Na tomto místě je účelné zmínit její tři klíčové příčiny, jak je vyhodnotil SRI:

1) historicky vysoká fiskální podpora, kterou mnohé vlády poskytly národnímu hospodářství v době pandemie. Jednalo se například o udržení příjmů osob, které byly zasaženy útlumem ekonomických aktivit,

2) silný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, jelikož nabídka byla narušena například restrikcemi v oblasti mobility,

3) prudký nárůst cen energií a některých základních komodit, prudce zesílený válkou na Ukrajině.

Pokud jde o úroveň inflace, tak v USA by se mohla dle SRI v roce 2022 zvýšit o 7,4 %, eurozóně o 7,6 % a v Číně pak o 2,2 %. Rok 2023 by mohl přinést žádoucí změnu. V USA by mohla poklesnout na 3,3 %, eurozóně také na 3,3 %, kdežto v Číně by mohla oproti roku 2022 mírně vzrůst, a to na 2,4 %.

K delšímu přetrvávání inflace by mohl přispívat i trend k deglobalizaci, tj. přesun některých výrob do mateřských zemí, což ovšem může vést k tomu, že dodavatelské řetězce budou méně efektivní a vyšší náklady se přesunou na spotřebitele. SRI zmiňuje i kapitálově náročný proces dekarbonizace, který zvyšuje minimálně v krátkodobém období výrobní náklady. Dále se v roce 2022 změnila politika centrálních bank, které zvyšují úrokové sazby, aby „zkrotily“ inflaci.

Pokud jde o konflikt na Ukrajině, tak podle SRI působí na zpomalení ekonomického růstu a na růst cen. Světové hospodářství ovlivňují následující dopady:

— narušení dodavatelských řetězců a prudké zvýšení cen energií a komodit,

— zpřísněné finanční podmínky,

— negativní dopady na postoje investorů a spotřebitelů,

— narušení globálního bankovního a finančního systému,

— narušení obchodních toků.2

V důsledku války na Ukrajině by mohl globální HDP ve srovnání s prognózou SRI z období před válkou poklesnout v roce 2022 o 1,35 procentního bodu, kdežto inflace by mohla být vyšší o 2,6 procentního bodu.

Skupina Světové banky (World Bank Group – WBG) ve své zprávě o vyhlídkách globálního hospodářství z června 20223 věnuje hlavní pozornost účinkům války na Ukrajině, resp. invazi Ruské federace na Ukrajinu, na světové hospodářství. Podle WBG tato invaze výrazně přispěla ke zpomalení globálního ekonomického růstu, který by se mohl v roce 2022 pohybovat kolem 2,9 % a v roce 2023 by mohl dosáhnout 3 %.

WBG vychází z toho, že válka na Ukrajině:

— vede k vyšším cenám komodit,

— přispívá k většímu narušení nabídky,

— zvyšuje nejistoty v zabezpečení potravinami a zvyšuje chudobu,

— zhoršuje inflaci,

— přispívá k přísnějším finančním podmínkám,

— zvětšuje finanční zranitelnost,

— vyvolává politickou nejistotu.

Ve zprávě se objevují i některé výzvy, které by mohly podpořit globální ekonomický vývoj. Tvůrci politik v nově se rozvíjejících zemích a rozvojových zemích by měli upustit od zavádění exportních restrikcí (např. u potravin a jiných komodit) nebo cenových kontrol, což by mohlo skončit nárůstem cen komodit. Vzhledem k rostoucí inflaci, zpřísňování finančních podmínek i vzhledem k vysokému státnímu dluhu v řadě zemí je záhodná nová prioritizace výdajů, které by měly být cílené na podporu zranitelných domácností.

Podle WBG vzhledem k výše zmíněným dopadům vzrostlo ve světovém hospodářství riziko stagflace, což je kombinace vysoké inflace a stagnujícího růstu.

Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund – IMF) se věnuje vývoji či perspektivám světového hospodářství v publikacích pod názvem „Výhled světového hospodářství“, které jsou vydávány dvakrát či třikrát ročně. Aktuální je prognóza z července 2022.4 IMF zdůrazňuje, že v roce 2022 se začala materializovat některá rizika, takže globální output se ve druhém čtvrtletí 2022 snížil v důsledku poklesů v Číně a Rusku. Podle IMF postihlo světové hospodářství, již oslabené pandemií, několik závažných šoků: inflace vyšší než očekávaná, přísnější finanční podmínky, horší než očekávané zpomalení v Číně, dopady z trvající pandemie a negativní účinky války na Ukrajině. Proto by měl ekonomický růst (měřený globálním HDP) zpomalit v roce 2022 na 3,2 %, tj. o 0,4 procentního bodu méně, než IMF prognózoval ještě v dubnu 2022. Pokud jde o globální inflaci, tak se očekává v roce 2022 její růst ve vyspělých zemích o 6,6 % a v nově se rozvíjejících a rozvojových zemích o 9,5 %. Oproti prognóze z dubna 2022 je tento aktuální kvalifikovaný odhad IMF vyšší o 0,9, resp. 0,8, procentního bodu, neboť byl zohledněn další růst v cenách energií a komodit i nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

IMF doplnil výše uvedenou tzv. základní prognózu ještě o scénář, kdy se některá rizika naplní nebo budou působit s větší silou. Válka na Ukrajině může vést k zastavení dodávek plynu do Evropy, zkrocení inflace může být složitější, než se očekává, přísnější finanční podmínky mohou zvýšit napětí v dluhové službě v nově se rozvíjejících a rozvojových zemích, může se prohloubit krize v sektoru nemovitostí nebo může dojít ke geopolitické fragmentaci. Potom by ekonomický růst v roce 2022 mohl činit jen 2,6 % a 2 % v roce 2023.

Klíčové poselství IMF se týká inflace. Tvůrci politik by měli považovat její zkrocení za prioritu č. 1. Tvrdší měnová politika bude sice mít reálné ekonomické náklady, ale zpoždění by je jen zvýšilo. Také IMF doporučuje toliko cílenou fiskální pomoc nejvíce zranitelným osobám. Bude ale třeba vyvážit takové postupy zvýšenými daněmi nebo snížením vládních výdajů. IMF nezapomíná ani na klimatickou změnu, která nadále vyžaduje urgentní mezinárodní akci k omezení emisí a zvýšení investic za účelem urychlení zelené transformace.

Globální pojistný trh v letech 2022–2023

Prognóza SRI, pokud jde o vývoj globálního pojistného trhu v letech 2022–2023, obsahuje tyto základní závěry:

— Odhadovaný nárůst globálního celkového pojistného (tj. životního a neživotního pojištění) by mohl v roce 2022 dosáhnout v nominálním vyjádření výše 6,1 %. Ovšem reálně (tj. ve stálých cenách) se dá očekávat jen mírný vzestup (+ 0,4 %). Přitom hodnota globálního celkového pojistného v nominálním vyjádření by na konci roku 2022 mohla poprvé v historii překročit hranici 7 bilionů USD. SRI zakládá tento odhad na „tvrdších“ sazbách v neživotním pojištění s ohledem na nutnost čelit vysoké inflaci a dále na silném růstu pojistného v nově se rozvíjejících zemích (emerging countries). To by znamenalo, že hodnota pojistného v roce 2022 by byla v nominálním vyjádření o 17 % vyšší než na počátku krize způsobené pandemií covidu-19 (tj. v roce 2019), což podle SRI odráží odolnost pojistných trhů v průběhu pandemie.

— V neživotním pojištění SRI předpokládá, že inflace hodnot expozic a zpevnění sazeb podpoří růst pojistného, a to zejména v Severní Americe a Evropě. Reálně se ovšem odhaduje nárůst globálního pojistného neživotního pojištění jen ve výši 0,8 %. V roce 2023 by měl být vzestup daného globálního pojistného rychlejší (+ 2,2 %). Hnací silou růstu by mělo být pokračující zpevňování sazeb, zvláště u podnikatelských pojištění. Dále se očekává, že růst pojistného v nově se rozvíjejících zemích pravděpodobně předstihne růst ve vyspělých zemích. Odhadovaný reálný růst pojistného neživotního pojištění by v nově se rozvíjejících zemích mohl totiž činit 3 % v roce 2022 a 4,2 % v roce 2023. Hlavním tahounem takového růstu bude asi poptávka po krátkodobém soukromém zdravotním pojištění, kterou ovlivňuje zvýšené povědomí o zdravotní bezpečnosti, probuzené zkušenostmi z pandemie.

Zisky v sektoru neživotního pojištění se dostanou v roce 2022 pod tlak. SRI prognózuje, že ukazatel ROE (return on equity – rentabilita vlastního kapitálu či zisk k vlastnímu kapitálu) se bude v roce 2022 pohybovat kolem 5–6 %. V roce 2021 skončil tento ukazatel na úrovni 6 %, což signalizuje, že by v roce 2022 mohlo dojít k poklesu ve srovnání s předchozím rokem. Pro rok 2023 počítá SRI s nárůstem ukazatele ROE na 6,6 %, jelikož se mají zlepšit výsledky z upisování i výnosy z investic. Ovšem ekonomické zpomalení a vysoká víceletá inflace sníží v reálných cenách pojistné a zvýší náklady na pojistná plnění. Určitým plusem v období inflační krize může být však ta skutečnost, že úrokové sazby půjdou nahoru. To posílí v delším období investiční výnosy, protože portfolia dluhopisů pojistitelů provozujících neživotní pojištění se postupně „převalují“ k vyšším výnosům.

— Pokud jde o životní pojištění, tak SRI prognózuje, že globální pojistné se v roce 2022 reálně mírně sníží (– 0,2 %). Spořicí pojistné, jež reprezentuje více než tři čtvrtiny sektoru životního pojištění, bude pravděpodobně „trpět“ z důvodu volatilních podmínek na finančním trhu a klesajících disponibilních příjmů. Nicméně podmínky pro pokrok ve střednědobém horizontu existují a jsou dobře ukotveny. Zvýšení povědomí o riziku po pandemii táhne poptávku po pojistných produktech ochranného typu a pojistitelé mění svoje podnikatelské modely, aby byli digitálně připraveni. Dále lze předpokládat, že vyšší úrokové sazby podpoří poptávku po garantovaných spořicích pojistných produktech. Z těchto důvodů SRI očekává, že reálné globální pojistné životního pojištění se v roce 2023 zvýší o 1,9 %, a to při zlepšení vývoje jak ve vyspělých, tak v nově se rozvíjejících zemích. V roce 2022 by se mohla mírně zlepšit ziskovost v sektoru životního pojištění, a to především díky růstu úrokových sazeb. Významnější vzestup výnosů z investic se podle SRI ukáže až ve střednědobém a dlouhodobém období, jelikož dlouhodobá aktiva s pevným příjmem/výnosem, která se nacházejí v investičním portfoliu životních pojistitelů, se začnou „převracet“. I když škody spojené s covidem-19 v roce 2022 budou pravděpodobně přetrvávat, tak závažnost těchto škod může poklesnout, jelikož svět se přizpůsobuje životu s virem.5

Je jasné, že období 2022–2023 bude pro pojistitele náročné a podle SRI přechodové. Ve výhledu bylo určitě třeba zohlednit zvláště zpomalení ekonomického růstu, resp. nízký růst či riziko stagflace, a také vysokou inflaci. Předchozí část tohoto článku o makroekonomickém prostředí pomohla ujasnění očekávaných trendů, podpůrných a negativních vlivů a faktorů dalšího ekonomického vývoje, jež je vhodné rozčlenit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Světové pojišťovnictví musí počítat v krátkodobém a střednědobém období s dopady války na Ukrajině. Ruské a ukrajinské pojišťovnictví zaznamená v důsledku války a mezinárodních sankcí určitě pokles pojistného. Vzhledem k jejich relativně nízkému podílu na globálním pojistném trhu to však jeho výsledky výrazněji neovlivní. I sankce spočívající v zastavení pojišťovací činnosti a investic v Rusku něco stojí, ale v portfoliu většiny globálních hráčů je podíl Ruska poměrně malý. Daleko větší roli mají nepřímé dopady válečného konfliktu na pojistné trhy. Nelze popřít, že tento konflikt má vliv na zpomalování globálního ekonomického růstu a tím na nižší dynamiku růstu globálního pojistného. O zásadním příspěvku k růstu cen energií, potravin a dalších komodit byla již řeč. U pojistitelů se to pak promítá do vyšších nákladů na pojistná plnění, přičemž nelze pominout ani pojištěné škody tímto konfliktem způsobené. V zásadě lze tvrdit, že v dlouhodobém horizontu bude dopad nepřímých škod vyšší než dopad přímých škod. SRI uvádí, že sektor globálního neživotního pojištění bude schopen vstřebat přímé pojištěné škody způsobené válkou. Kvalifikované expertní odhady je vyčíslují v rozmezí 13–23 mld. USD. K potenciálně dotčeným typům pojištění patří například letecké pojištění, úvěrové pojištění obchodních transakcí, pojištění politických rizik a námořní pojištění. Ovšem to, zda budou tyto škody validní, závisí na předmětu pojištění a znění pojistných podmínek. Analytikové se v podstatě shodují, že válečný konflikt má dále přímý dopad na kybernetické pojištění. Předpokládá se růst poptávky, který posiluje větší povědomí o riziku, i růst sazeb, který se může zrychlovat při delším trvání tohoto konfliktu.

Vrátíme-li se k inflačním tlakům v oblasti pojistných plnění, tak nejvíce by mohlo být zasaženo, což ukazuje již vývoj v prvních sedmi měsících roku 2022, majetkové pojištění, pojištění odpovědnosti a soukromé zdravotní pojištění. Nelze pominout ani dopady ekonomického vývoje na rozvahy pojistitelů. Slabší akciové trhy a rozšíření kreditních rozpětí můžou vést k nižšímu ocenění (ztrátám) aktiv a kapitálu.

Po tomto výčtu možných negativních dopadů na globální pojistný trh je třeba si nutně položit otázku, zda existují i faktory, které by mohly další vývoj tohoto trhu posilovat. V prvé řadě je to změna politiky centrálních bank, včetně Evropské centrální banky, s cílem dostat inflaci pod kontrolu. Zahájené zvyšování úrokových sazeb může pokračovat a tím pádem by se mohly zlepšit výnosy pojistitelů z investic. Pandemie nesporně zvýšila všeobecně povědomí o riziku. Již v roce 2021 se ukázal nárůst zájmu spotřebitelů o životní pojištění, což je dokumentováno na základě statistických údajů výše. Lze počítat i nadále s větší poptávkou po rizikovém životním pojištění, resp. všech typech životního pojištění zahrnujících nějaký druh ochrany, i po soukromém zdravotním pojištění. Dá se očekávat rovněž zpevňování sazeb s přímým vlivem na růst pojistného, a to především u podnikatelských neživotních pojištění a pojištění majetku a osob z důvodu inflace v oblasti pojistných plnění.

Sledování trendů vývoje globálního pojišťovnictví má smysl i u jednotlivých pojistitelů. Ti se totiž již většinou neobejdou, zvláště globální hráči, bez analýz, například SWOT analýzy – vymezení silných i slabých stránek, ale i příležitostí a hrozeb – či analýzy politicko-právních, ekonomických, sociálních a technologických/ekologických aspektů (PEST analýza). Trendy globálního vývoje je nutno brát v těchto analýzách v úvahu. Záleží samozřejmě na podnikatelském profilu pojistitele a jeho angažovanosti na zahraničních pojistných trzích. Je naprosto logické, že pokud daný pojistitel není podnikatelsky angažován v Rusku či na Ukrajině, tak přímé škody vyplývající z válečného konfliktu nehrají v jeho případě žádnou roli. Nepřímé škody (inflace, pokles poptávky apod.) se ho dotknou, ale i zde v rozdílné míře v závislosti na jím provozovaných pojistných odvětvích. Citelnější mohou být dopady v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla či v soukromém zdravotním pojištění. V každém případě aktualizovaná podnikatelská strategie opřená o analýzy nemůže v současné době pominout reakci na ekonomický vývoj doprovázený vysokou inflací, neboť ta má dopad na ziskovost.

Je cenné proto na závěr prezentovat doporučení SRI, i když spíše svodného či obecného charakteru, ke zmírňování účinků inflace v sektoru neživotního pojištění:

a) Upisování

— Přehodnotit pojistná rizika a přitom zohlednit zvýšené náklady na pojistná plnění (tj. znovu posoudit adekvátnost pojistného).

— Diverzifikovat a řídit novou produkci směrem k produktům s nižším rizikovým profilem.

— Upravit indexy používané v pojištění (zejména pojistné částky u pojištění majetku) a spoluúčast ve vazbě na index spotřebitelských cen s cílem docílit stabilizace a vyhnout se obtížnému procesu změny sazeb.

b) Tvorba rezerv

— Pravidelně přezkoumávat technické rezervy na bázi nejlepšího odhadu.

— Identifikovat inflační trendy, jež mají vliv na pojistná plnění.

— Naplánovat speciální přezkum technických rezerv jako reakci na očekávanou či existující inflaci.

c) Řízení aktiv a pasiv (ALM)

— Replikovat portfolia, která obsahují přímo zajištěné expozice (v rámci finančního trhu).

— Převést tato replikující se portfolia6 do pozic, do nichž se dá na finančním trhu investovat.

— Přehodnotit strategii alokace aktiv.

— Změnit postupy v investování, pokud je to považováno za nezbytné.

Globální pojišťovnictví prokázalo odolnost v době pandemické krize a mělo by zůstat růstové i v náročném období 2022–2023, i když reálný růst pojistného by mohl být jen mírný (1,2 %). Vychází se z určitých předpokladů, například že v roce 2023 poklesne inflace, zlepší se dodavatelsko- -odběratelské vztahy, nebude eskalovat politické napětí ve světě atd. Je potěšitelné, že zaznívají též optimistické hlasy. Například Dan Glaser, výkonný ředitel vedoucí globální makléřské a poradenské společnosti Marsh, nedávno prohlásil, že pojistný trh je pevný a zůstane pevným, i když se třeba situace v zajištění majetku dokonce ještě zhorší. Pozoruhodné je jeho vyjádření, že ve všech recesích od roku 1952 zvýšila vždy společnost Marsh očištěný zisk na akcii. Prostě prý ví, jak řídit podnik v dobrých, ale i špatných časech.7 Výsledky například z pandemické krize ukazují, že to umí i manažeři pojišťoven.

1.SRI. World Insurance [online]. 13. 7. 2022 [cit. 2022-07-25]. Dostupné z: https://www.swissre.com/institute/research/sigma-research.html.

2.SRI. Citace 1, s. 7–9

3.WBG. Global Economic Prospects [online]. 7. 6. 2022 [cit. 2022-07-27]. Dostupné z: https:// www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/06/07/stagflation-riskrises-amid-sharp-slowdown-in-growth-energy-markets

4.IMF. World Economic Outlook Update [online]. Červenec 2022 [cit. 2022-07-27]. Dostupné z: https:// www.imf.org/en/Publications/WEO/Issues/2022/07/26/ world-economic-outlook-update-july-2022

5.SRI. Citace 1, s. 2

6.Jde o takový typ investičního portfolia, které je strukturované tak, aby hodnota různých typů závazků z pojištění (pasiv) odpovídala aktivům. Cílem je vyrovnávat aktuálně držená aktiva s pasivy. Jde o to, vytvořit takové portfolio, jež nebude dotčeno výkyvy na finančním trhu. Někdy se mu říká také „hedge“ portfolio.

7.VWH. Marsh-CEO Glaser sieht noch keine Rezession, aber sein Unternehmen sei das widerstandsfähigste gegen Krisen [online]. 25. 7. 2022 [cit. 2022-08-08]. Dostupné z: https://versicherungswirtschaft-heute.de/unternehmen-undmanagement/2022-07-25/marsh-ceo-glaser-sieht-noch-keine-rezession-aber-seinunternehmen-sei-das-widerstandsfahigste-gegen-krisen/.

Ohodnotit článek

100,00%

Další články autora

Nová a významně se měnící rizika a možné dopady na pojistitele a zajistitele

Nová a významně se měnící rizika a možné dopady na pojistitele a zajistitele

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

Globální pojišťovnictví v době vysoké inflace

Globální pojišťovnictví v době vysoké inflace

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

K transformaci pojišťovnictví

K transformaci pojišťovnictví

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

Pojistitelé cílí na mezeru v ochraně

Pojistitelé cílí na mezeru v ochraně

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!