Možné důsledky zvýšených cel v USA pro globální pojišťovnictví

Slovo „tariff“ (clo) se stalo jedním z nejfrekventovanějších slov v mezinárodním prostředí. Jedná se o zásadní změnu. Výzkumný institut zajišťovací skupiny Swiss Re (SRI) tvrdí, že celní sazby USA jsou nejvyšší od Velké deprese (1929–1939).¹ Generální ředitelka WTO (World Trade Organization – Světová obchodní organizace) ve výroční zprávě 2025² uvedla, že globální obchodní systém čelí největšímu narušení od 2. světové války s tím, že je ohrožena mezinárodní spolupráce. I když je nutné počítat s jistou flexibilní reakcí podnikatelských subjektů vyvážejících do USA a zpožděnými dopady zvýšení cel na ekonomiku USA i na globální hospodářství, lze z ekonomického pohledu jisté vlivy specifikovat, a to i na sektor pojišťovnictví. A to je, po úvodním vhledu do problematiky cel, právě cílem tohoto článku.

Cla v historickém kontextu

Jedna z obecných definic vymezuje clo jako daň (dávku) vybíranou státem při přechodu zboží přes celní hranici, a to buď při dovozu do celního území (dovozní clo), nebo při vývozu z něho (vývozní clo). Účelem cla může být zájem fiskální (clo finanční) nebo obrana tuzemského trhu (clo ochranné). Příslušný stát může mít dokonce zájem znemožnit dovoz, pak může uvalit prohibitivní clo. Nebo se jedná o odvetu (odvetné clo – celní válka). Existuje rovněž pojem antidumpingové clo (obrana proti dumpingu) či pojem clo vyrovnávací (vyrovnání subvencí poskytnutých ve vývozní zemi). K tomuto přehledu je třeba dodat, že clo je jen jeden z nástrojů obchodní politiky, resp. zahraničněobchodní politiky, státu. V praxi se aplikují též kvantitativní restrikce a jiné netarifní nástroje (embarga, licence, certifikace, minimální ceny, dovozní přirážky, dovozní depozita, technické a zdravotní normy…). Kromě těchto autonomních nástrojů obchodní politiky existují ještě smluvní nástroje (obchodní a finanční dohody či ujednání).

Pro pochopení zásadní změny v mezinárodním obchodě je vhodné prezentovat vybrané historické trendy či aspekty:

·       Vytvoření jednotných celních systémů souvisí se vznikem národních států. První pokusy o ujednocený postup se však objevily již v 15. století ve Francii a Německu, kde existovalo mnoho vnitřních „závor“, ale nevedly k úspěchu. Zvláště v Německu bylo bezpočet celních míst. To značně ztěžovalo například plavbu po řekách. Vnitřní celní zóny existovaly ve velkém počtu ještě v 18. století ve Francii, Španělsku, mezi Rakouskem a Maďarskem a mezi jednotlivými německými oblastmi. Základní cíl cel v té době byl fiskální, tj. získat maximum peněz do státní pokladny.³ Uvedením těchto historických poznatků se chce zdůraznit, že clo má v Evropě dlouhou historii. Je nutno ale rozlišovat, zvláště ve středověku, mezi mýtem (finanční náhrada za užívání silnic, mostů, přívozů apod.; poplatek, který vybírala místní vrchnost na stanovených místech za ochranu při průchodu územím) a clem (veřejná dávka, kterou vybírá panovník za dovezené zboží při překročení hranice jím spravovaného území). Vzhledem ke své důležitosti pro pokladnu panovníka bylo clo v podstatě od dob Karla Velikého královským regálem (výhradním právem).

·       Je třeba vzít v úvahu i tvrzení, že daleko větší část dějin novověku byla ovládána celním ochranářstvím, a nikoli doktrínou volného obchodu. Vlny protekcionismu se pak v nepravidelných intervalech vracely a jejich důsledky bývaly různé.⁴ Ovšem zde je třeba upozornit, že nelze klást rovnítko mezi cla a protekcionismus, což je pojem širší a týká se uplatnění i dalších nástrojů obchodní politiky. Jako příklad nárůstu protekcionismu lze uvést období mezi dvěma světovými válkami.

·       V roce 1947 byla podepsána GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) a GATT jako organizace se stala základem pro liberalizaci obchodu. Jednání probíhala v tzv. kolech a zaměřila se zpočátku na odstraňování překážek na hranici, tj. celních sazeb, zvláště u průmyslových výrobků. O netarifní opatření byla jednání GATT rozšířena až v polovině 60. let minulého století. Liberalizace obchodu s průmyslovými výrobky byla významná. Za existence GATT (do roku 1994) poklesly například průměrné celní sazby u průmyslových výrobků v devíti nejvyspělejších zemích světa pod 5 %. V případě USA byly průměrné celní sazby v roce 1947 na úrovni 22 % a v roce 1994 se dostaly pod 5 %.⁵ 

·       Ve zhruba posledních 30 letech se začaly prosazovat v mezinárodním obchodě dohody o volném obchodu. Jejich podstatou je eliminace cel ve vzájemném obchodě. Například Evropská unie jich uzavřela více než 20. Dá se tvrdit, že význam cel na zboží se v mezinárodním obchodě až do roku 2025 snižoval. Více byly v některých zemích uplatňovány netarifní/administrativní překážky. Probíhala ovšem liberalizace pohybu kapitálu, resp. investic. 

V této souvislosti je vhodné, a to i vzhledem k vědeckému charakteru časopisu Pojistné rozpravy, učinit jednu teoretickou poznámku, která souvisí s postupným snižováním role cel v mezinárodním obchodě po založení GATT. V 50. a 60. letech byla podle mého názoru na vrcholu teorie zahraničněobchodní politiky a její zaměření na oblast cel. Jejich účinkům se věnovali významní ekonomové, jako například Jan Tinbergen (nositel Nobelovy ceny), Wilhelm Röpke, Jacob Viner a další. Zkoumal se velmi intenzivně například vliv celní unie EHS („pevnost Evropa“) na mezinárodní obchod, a to tehdejší cla EHS vůči světu byla mnohem nižší než americká cla v roce 2025. Jakmile začala role cel slábnout, tak se teorie zahraničněobchodní politiky orientovala jiným směrem. 

Celní politika USA v roce 2025

Při jistém zjednodušení lze konstatovat, že administrativa USA nyní využívá v rámci obchodní politiky prioritně cla, která jsou označována jako reciproční. Recipročním tarifem se rozumí daň, kterou daná země používá jako reakci na to, jak se jiná země chová k jejímu exportu. Například dne 10. února 2025 oznámila Trumpova administrativa clo ve výši 25 % na dovozy oceli a hliníku s tím, že je třeba řešit zahraniční subvence a ochránit americký průmysl.⁶ Cílem je určitě ochrana vnitřního trhu USA, ale u jednotlivých dovozních položek mohou být důvody i jiné. Například ve farmaceutickém průmyslu, resp. dovozu léků, je americká administrativa nespokojena s výší cen, za něž se dovážené léky prodávají v USA. V tomto ohledu se projevuje zájem vytvořit podmínky, aby se výroba některých léků přesunula do USA. Pak je třeba brát v úvahu i makroekonomické aspekty, k nimž patří řešení obchodní a platební nerovnováhy USA především s Čínou a EU a deglobalizace ve smyslu návratu některých výrob do USA. Při pohledu na krajinu cel v USA je zapotřebí uvést ještě dvě skutečnosti. 

Relevantní je bezesporu tvrzení Janáčkové, že USA díky mezinárodnímu obchodu žily a dovážely po několik desetiletí na dluh, zatímco ztrácely pracovní místa v primárním a sekundárním sektoru ekonomiky.⁷ 

Původní prezentace uvažované výše amerických celních sazeb na dovoz z jiných zemí v průběhu uplynulých měsíců roku 2025 vyúsťuje většinou v negociace a uzavření dohod, jako tomu bylo v případě Evropské unie. Nejedná se tedy o celní války, jedině snad s výjimkou Číny. Podstatné přitom je, že výše celních sazeb se podle zemí vyvážejících do USA liší. Akciové trhy nereagovaly na zvýšení cel zatím nějakým výrazným propadem. Panuje ale nejistota, neboť v řadě případů není jasné, zda výše cel je vůči dovozu z některých zemí konečná.   

Cla jako globální makroekonomické riziko

Revitalizace cel se netýká jen obchodu, ale má širší makroekonomické dopady. Dokládají to i výsledky dotazování, které realizovala společnost Goldman Sachs Asset Management. Oslovila 405 finančních a investičních ředitelů pojišťoven s otázkou, jaký je jejich názor na stávající globální ekonomická rizika. Cla se poprvé dostala do top desítky rizik. 32 % respondentů je pokládá za velký problém a makroekonomické riziko zejména ve vztahu k jejich (investičnímu) portfoliu. Cla byla zařazena na páté místo v žebříčku globálních ekonomických rizik, a to za inflaci, recesi, tržní volatilitu a geopolitická napětí. Jelikož dané dotazování bylo uskutečněno v polovině března 2025, tak podle řady expertů by se například v květnu dostala cla v daném žebříčku ještě výše. 

Je nutno ale podotknout, že hlavní obavou vrcholných manažerů zůstává inflace, následovaná možným zpomalením ekonomického růstu nebo recesí v USA. Více než 52 % respondentů zařadilo inflaci na první místo v top desítce, tj. o 10 procentních bodů méně než v březnu 2024. 48 % respondentů se obává zpomalení ekonomického růstu nebo recese v USA.⁸ 

Vliv cel na globální ekonomiku a obchod

Faktem je, že prognózy globálního ekonomického vývoje se zhoršují. Globální růst zpomaluje a za hlavní důvod jsou považovány extrémní politické nejistoty a také vyšší cla uplatněná v USA. Ekonomičtí experti se v zásadě shodují, že obchodní války a protekcionismus nemají vítěze, nicméně z dlouhodobého hlediska mohou cla vést k realokaci obchodu a produkce. V takto fragmentovaném světě mohou firmy i spotřebitelé čelit větším rizikům, včetně volatilních směnných kurzů a hodnoty aktiv. 

Například SRI předpokládá, že po reálném růstu globálního hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024 o 2,8 % se tempo růstu sníží v roce 2025 na 2,3 % a v roce 2026 na 2,4 %.⁹ Pokud jde o globální inflaci, tak ta by se měla snížit z 5,2 % v roce 2024 na 3,5 % v roce 2025 a 3,0 % v roce 2026. Ekonomové SRI počítají s tím, že úrokové sazby se v USA, eurozóně i Číně budou z úrovně roku 2024 mírně snižovat. 

Prognóza vývoje SRI se v podstatě shoduje s globálním ekonomickým výhledem skupiny Světové banky z června 2025. Je zapotřebí ovšem dodat, že Mezinárodní měnový fond vidí globální růst na vyšší úrovni, a to ve výši 3 % v roce 2025 a 3,1 % v roce 2026. Uznává ale, že existuje mnoho nejistot, kterými je výhled zatížen. Cla mohou zpomalit globální růst a v některých zemích podnítit nárůst inflace. Nelze pominout vliv celkové nejistoty na investice ani geopolitická napětí či finanční zranitelnost. Pokud budou některé státy reagovat na celní bariéry uvolněním měnové a fiskální politiky, může dojít k nárůstu dluhu s následnými dopady na státní dluhopisy.¹⁰ 

Je logické, že zpomalení ekonomického růstu souvisí s mimořádným narušením globálního obchodu z titulu cel, resp. změny obchodní politiky v USA. V roce 2024 činil reálný růst globálního obchodu zbožím 2,9 % a obchodu v oblasti služeb 6,8 %. Původně ekonomové Světové obchodní organizace (WTO) počítali spíše s mírným nárůstem obchodu, ale po skutečném vývoji obchodní politiky v 1. pololetí 2025 odhad u obchodu zbožím snížili o 3 procentní body, takže se nově předpokládá v roce 2025 reálný pokles o 0,2 %.¹¹ V této souvislosti je třeba připomenout, že v roce 2024 nastal vzestup obchodu ve všech regionech světa s výjimkou Evropy. Tzv. vnitřní obchod, tj. mezi členskými státy EU poklesl o 3,2 %, což mělo negativní dopad na regionální i globální výsledky.

Faktem je, že jednou z předností WTO byl a je systém řešení sporů. I když většina obchodních partnerů USA zvolila místo odvetných opatření negociace, tak přesto některé stížnosti byly předloženy WTO. Například v únoru 2025 podala stížnost Čína na dodatečná cla na dovozy zboží z Číny uvalená USA, v březnu a dubnu 2025 podala tři stížnosti na dodatečná americká cla Kanada a v srpnu 2025 pak Brazílie, pokud jde o americká cla na některé produkty. Všechny tyto spory se zatím nacházejí pouze ve fázi konzultací, kdy strany sporu mají hledat východiska či kompromis. 

Dopad celních sazeb na globální pojišťovnictví

Je jasné, že globální pojišťovnictví ovlivní slabší globální ekonomika a obchod, a proto se předpokládá pokles reálného růstu pojistného. Cla skutečně představují pro pojistitele nové riziko a negativní dopady se očekávají zejména přes inflaci, pokles obchodu, posuny v dodavatelských řetězcích.

Růst reálného pojistného v období 2022–2026 (%)

_{Poznámka: NŽP = neživotní pojištění; ŽP = životní pojištění}

_{Pramen: Swiss Re Institute. World insurance in 2025: a riskier, more fragmented world order. Sigma. 2025, No. 2, 9. 7. 2025, s. 2. Dostupné z: https://www.swissre.com/institute/research/sigma-research/sigma-2025-02-world-insurance-riskier-fragmented-world.html}

Z tabulky vyplývá, že po propadu globálního pojistného do minusu v roce 2022 nastal v letech 2023–2024 vcelku solidní růst. Ovšem v roce 2025 se počítá s reálným růstem okolo 2 % a v následujícím roce se vzestupem o 2,3 %. 

Neživotní pojištění si zachovalo v období 2022–2024 reálný růst, i když v roce 2022 jen ve výši 1 %. S výjimkou roku 2024 bylo tahounem růstu globálního pojistného. Nicméně nejistoty se dotknou i tohoto segmentu, takže se v roce 2025 předpokládá reálný růst pojistného ve výši 2,6 % a v roce 2026 ve výši 2,3 %.

Pojistné životního pojištění je značně citlivé na vývoj reálných mezd, resp. na to, jak makroekonomické parametry dopadají na poptávku spotřebitelů. Výkyvy jsou větší než u neživotního pojištění. V roce 2022 nastal pokles reálného pojistného o 3,8 % a v roce 2024 růst ve výši 6,1 %. V roce 2025 se očekává růst pouze o 1 % a v dalším roce o 2,4 %. 

Zvýšené celní sazby USA mohou obecně vyvolat u některých pojistných produktů růst pojistného, zvýšit náklady na pojistná plnění a ovlivnit výnosy z investic. Podstata cel jako daně na dovážené zboží a jejich rozdílná výše vůči jednotlivým obchodním partnerům USA a rozdílné možnosti reakce vývozců na tuto výzvu vedou k závěru, že dopady cel nebudou stejné. SRI je rozděluje na USA a zbytek světa. V USA se jedná o zvýšení nákladů na pojistná plnění, zvláště v pojištění motorových vozidel a pojištění staveb, ale podle SRI je to zvládnutelné. Mimo USA jsou spíše pravděpodobné dezinflační trendy a snížení tlaku na pojistná plnění. Růst pojistného bude asi nižší v prostředí zpomalení ekonomického růstu a v oblastech závisejících na vývoji obchodu, jako jsou například námořní pojištění či pojištění zbožových úvěrů. U životního pojištění lze počítat spíše s nepřímými důsledky přes finanční a pracovní trhy. 

Celní implikace pro upisování a ziskovost 

Výše uvedený základní pohled na možné dopady cel na pojišťovnictví je účelné rozvést podrobněji. Už bylo naznačeno, že cla ovlivní jednotlivé země či regiony, resp. jejich pojišťovnictví, rozdílně. Mimo USA by se neměly projevit negativní vlivy na výši pojistných plnění. V Evropě by cla měla působit podle SRI dezinflačně a v Číně deflačně. Cla a nejistota mají bezesporu negativní vliv na poptávku po pojištění a tím i na růst pojistného. Více by se to mělo projevit v USA a v těch segmentech pojištění, jež mají více cyklický charakter a jsou závislé na ekonomické aktivitě. 

Přes výše uvedené dopady by se reálný globální růst pojistného neměl dostat do záporných čísel a kromě toho SRI předpokládá, že:

-       ziskovost globálního neživotního pojištění by měla zůstat odolná (na základě vzorku těchto 7 velkých pojistných trhů: Austrálie, Francie, Itálie, Japonsko, Německo, Spojené království a USA). Například ukazatel ROE (Return on Equity – rentabilita vlastního kapitálu či zisk k vlastnímu kapitálu) by se měl dostat v roce 2025 na úroveň 9,7 % a zůstat stabilní do roku 2027,

-       také globální životní pojištění bylo mělo posílit ziskovost v roce 2025 i v roce 2026. Očekává se, že ukazatel ROI (Return on Investment – návratnost investic) se do roku 2027 přiblíží úrovni 4 %. Pozitivně by se mohly vyvíjet výnosy z dlouhodobých státních obligací a měly by se snížit tlaky ze strany storen.¹² 

Cla a rizika i příležitosti pro pojistitele USA

Pokud jde o USA, tak lze hovořit o přímém dopadu cel, který bude znamenat vzestup cen na vnitřním trhu USA. Lze tvrdit spolu s globální konzultační společností Boston Consulting Group (BCG)¹³, že bezprecedentní volatilita celních sazeb USA vyvolává ekonomický tlak nejen na výrobce a maloobchod, ale rovněž na poskytovatele finančních služeb, včetně pojišťovnictví, které bylo zasaženo poměrně těžce, jelikož cla mají vliv na všechny aktivity, a to od likvidace škod až po ziskovost. Cla zvyšují náklady na pojistná plnění, ale mohou také potlačovat poptávku. Po oznámení nové úrovně celních sazeb v USA vzrostla tržní volatilita a pojistitelé čelí poklesu výnosů z investic. Fúze a prvotní veřejné nabídky akcií se fakticky zastavily. To vytváří finanční obtíže, jelikož tlak jde ze dvou stran. Rostou provozní náklady a současně klesají výnosy z investic. 

Přes výše uvedené výzvy by posuny a změny v dodavatelských řetězcích mohly vytvořit pro pojistitele určité příležitosti, když prý budou uvažovat a jednat strategicky. Celkový objem globálního obchodu by mohl v krátkodobém období sice poklesnout, ale redistribuce by mohla vést ke zvýšení regionální poptávky a k vyšší potřebě tuzemského pojištění v sektorech, kde dochází k relokaci produkce zpět do země sídla dané společnosti. Proaktivně jednající pojistitelé by tudíž mohli najít prostor pro růst pojistného.  

BCG upozorňuje, že bezprostřední dopad se projeví v americkém majetkovém a odpovědnostním pojištění. Předkládá se zvýšení nákladů na pojistná plnění, zvláště v případě dovážených aut, stavebních materiálů a zařízení. Dopady by se mohly projevit i v odpovědnostním pojištění a pojištění vnitrozemské lodní dopravy. 

Jelikož více než polovina aut a (náhradních) dílů je do USA dovážena, tak nová cla zvýší náklady na opravy nebo náhradu poškozených vozidel. Vyšší náklady na opravy se dotknou jak malých škod (čelní sklo, poškozený blatník), tak závažných škod, kdy je nutný odpis vozidla.  

Situace vyžaduje, aby pojistitelé zohlednili podle BCG ve svém podnikání zvláště tyto skutečnosti:

• Značný podíl dovážených aut a dílů povede k dražším opravám; zvýší se i ceny ojetých vozidel; nedostatek autodílů může vést k tomu, že bude u více vozidel deklarována totální škoda.
• Pojistitelé budou muset zvýšit sazby, aby zůstali v zisku. Úspěšnější budou ti, kteří udrží konkurenceschopné ceny a neztratí zákazníky.
• Ekonomický tlak vyvolaný vyššími celními sazbami by mohl vést k většímu počtu pojistných podvodů, což by dále zvyšovalo náklady na pojistná plnění.
• Prodlevy v dodávkách (dodavatelských řetězcích) by mohly prodloužit šetření škodních událostí a zvýšit administrativní náklady.
• Nové celní sazby by mohly zpomalit prodeje nových aut nebo vést k tomu, že spotřebitelé budou dávat přednost modelům vyrobeným v USA. Mohl by se změnit klientský mix, rizikové profily a segmentace klientů. 

V životním pojištění by neměly být dopady tak výrazné. Bude záviset na tom, zda a jak budou cla působit na inflaci a vývoj trhu. V případě vzrůstu inflace a tržních turbulencí by se mohly snížit výnosy z investic, mohlo by se změnit chování spotřebitelů a poptávka po produktech. 

Závěr

Změna obchodní politiky USA, tj. zvýšení celních sazeb, má rozsáhlé důsledky. V roce 2025 se předpokládá zpomalení růstu globálního HDP a mírný pokles globálního obchodu. Dopady se projeví ve výrobě, maloobchodu i finančních službách, včetně pojišťovnictví. Dá se očekávat, že celní sazby se dotknou přímo pojišťovnictví v USA a spíše nepřímo pojišťovnictví ve zbytku světa. Výchozí úvaha je jednoduchá. Vyšší cla/daně v USA zdraží dovážené zboží do této země a to se může projevit v růstu cen vozidel, a to i ojetých, autodílů, stavebních materiálů a dalších dovážených položek. Porostou ceny nemovitostí. Pojistitelé v USA budou zatíženi v celé řadě segmentů především neživotního pojištění vyššími náklady na pojistná plnění. To může vyvolat potřebu nastolit ekvivalenci a zvýšit pojistné. Podstatná je ale ta skutečnost, že přes řadu nejistot jak v oblasti cel, tak v celém makroekonomickém a politickém prostředí by si pojistitelé měli v globálním prostoru udržet nebo i posílit ziskovost a výnosy z investic.

K výše uvedenému je vhodné učinit alespoň dvě poznámky. Za prvé, prognózy, jež byly v tomto textu použity, byly zpracovány většinou ve 2. čtvrtletí nebo na začátku 3. čtvrtletí 2025. Ve všech případech se skloňuje slovo nejistota, resp. nejistoty. Tyto nejistoty – makroekonomické, politické, geopolitické – jsou v roce 2025 skutečně mimořádné, nemluvě o možných dalších dopadech klimatické změny, jež vyvolává extrémní klimatické události. Z tohoto důvodu je třeba brát zmíněné i jiné prognózy s jistou rezervou. Je proto rozumné, že například Mezinárodní měnový fond připravuje globální ekonomický výhled čtvrtletně, aby zohlednil aktuální vývoj. Za druhé, jistě lze souhlasit s tím, že v USA bude dopad cel na pojišťovnictví přímý a bezprostřední. V žádném případě se ale nelze spokojit s tím, že ve zbytku světa budou cla působit dezinflačně. Je třeba respektovat, že vliv nových zvýšených cel USA na export například členských států EU bude rozdílný. Ovšem při vysoké exportní angažovanosti v USA může dojít k omezení tuzemské výroby a ztrátě pracovních míst. Přemístění výrob do USA je náročný, a nikoli krátkodobý proces, ale i to může mít negativní vliv na tuzemský růst. Nalezení nových exportních trhů je rozumná cesta, ale nemusí se to podařit všem. Takže je nezbytné provádět takovou ekonomickou a obchodní politiku, aby se čelilo možnému vzestupu inflace, růstu nezaměstnanosti a finančním turbulencím. Je jasné, že tyto faktory by mohly mít dopad na pojistná plnění a snížit poptávku po pojištění. Nezbývá než dodat, že prognózování a odhady ekonomického vývoje bude třeba průběžně aktualizovat.

Resumé

The aim of this article is to demonstrate possible impacts of the new US tariffs on the global insurance industry. Therefore it is at first defined the notion „tariff“ and then especially „reciprocal tariff“ which is used now in trade policy of the USA. As the higher tariffs represent according to the WTO the worst disruption of the global trading system since the Second World War, it is included also a historical look at the role of tariffs in trade or economy. The further part of this article is devoted to an influence of tariffs on global economy and trade. The reality is that the global economic growth should be lower in 2025 and 2026 and global trade could be negative in 2025. The tariffs and this global economic environment have impacts on the global insurance industry and that a direct in the USA and rather indirect in the rest of the world. Further the impacts of tariffs on selected business line of the insurance industry are specified. It is also proved that despite of tariffs and other challenges the global insurance industry remains resilient and strengthens profitability. At the conclusion the author emphasizes the necessity to react in insurance companies proactively on tariffs and changing economic environment and to up-to-date economic outlooks regularly. 

Klíčová slova

clo, reciproční clo, dopady, hrubý domácí produkt, globální obchod, pojišťovnictví, životní pojištění, neživotní pojištění, pojistné, ziskovost 

Keywords

tariff, reciprocal tariff, impacts, gross domestic product, global trade, insurance industry, life insurance, non-life insurance, premiums, profitability