Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Pojistitelé cílí na mezeru v ochraně

Doba čtení:

Doba čtení

12 min.

Přečteno:

Přečteno

507x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

0

26. 04. 2023

12 min.

0

0

Štítky:

Dne 2. června 2022 se v Praze konala 12. mezinárodní konference k pojišťovnictví s názvem „Closing the Gaps – protection for all“ („Uzavírání mezer – ochrana pro všechny“), kterou obsahově připravila federace Insurance Europe (IE), jež hájí zájmy svých členů – 36 národních asociací pojišťoven a zajišťoven z evropských zemí. Hostitelem konference byla Česká asociace pojišťoven.

Prezident České asociace pojišťoven Martin Diviš přivítal v rámci zahájení účastníky, kterých bylo téměř 400. Na konferenci vystoupila i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a Zbyněk Stanjura, ministr financí České republiky, dále špičkoví pojišťovací odborníci a manažeři pojišťoven, zástupci regulatorních orgánů, a to nejen z Evropy, ale i z USA. Úvodním a dá se říci hlavním tématem konference byla problematika mezer v ochraně. Byla však prezentována též další významná a s mezerami v ochraně úzce související témata, jako jsou bariéry nákupu, spolupráce tvůrců politik a pojišťovacího průmyslu, vývoj životního i neživotního pojištění či budoucí rizika.

Téma mezer v ochraně bylo na konferenci posuzováno z celé řady aspektů. Jelikož toto téma má rovněž vědecký či výzkumný náboj, tak je určitě vhodné je rozebrat i v tomto pojistněteoretickém časopisu s tím, že některé na konferenci prezentované teze, myšlenky či náměty budou více specifikovány a budou doplněna data i teoretické shrnutí. Zásadní vystoupení k této otázce měl Andreas Brandstetter, prezident IE.1 Zdůraznil, že značné mezery v ochraně existují v celém světě. Jejich zaplňování nezbytně vyžaduje koordinovanou akci politiků, pojistitelů a veřejnosti. Konkrétně specifikoval tři oblasti s významnou mezerou v ochraně:

nedostatečné krytí penzí – vlády napříč světem čelí obrovské výzvě, pokud jde o zajištění financování penzí, neboť ve většině zemí světa se snižuje počet zaměstnanců, resp. pracujících v aktivním věku, a zvyšuje se počet důchodců. To má pochopitelně dopady na veřejný průběžný penzijní systém (pay-as-you-go),

nedostatečné krytí přírodních katastrof – i když existuje napříč světem dosti rozdílná situace, tak rozsah mezery v ochraně je v případě přírodních katastrof podle Brandstettera často šokující a může být obzvláště akutní pro nově se rozvíjející země (emerging countries). Změna klimatu přitom tento problém zesiluje,

nedostatečné krytí pro kybernetická rizika – pokračující kybernetické útoky názorně ukazují, jak jsou společnosti a ekonomiky ohroženy online zločinci. Z tohoto důvodu existuje jasná potřeba zvýšit kybernetickou odolnost.

Po vymezení výše uvedených mezer se Brandstetter věnoval tomu, jak by mohli pojistitelé přispět k jejich zúžení.

K větší udržitelnosti národních penzijních systémů by mohly napomoci vícepilířové penzijní systémy, kde pojistitelé hrají klíčovou úlohu ve 2. pilíři (zaměstnanecké penzijní pojištění) a ve 3. pilíři (dobrovolné smluvní pojištění – v ČR například soukromé životní pojištění). Ovšem aby jejich aktivity vyústily v úspěch, tak politikové musejí veřejnosti objasnit, že je třeba na důchod více spořit. Příslušné cílové skupiny by měly být ale povzbuzeny prostřednictvím daňových motivací, služeb evidence a sledování důchodů (pension tracking services) nebo zavedením automatického začleňování do zaměstnaneckého penzijního plánu (auto-enrolment).

Naléhavost řešení penzijní mezery podtrhuje i panevropské šetření k penzím, jehož výsledky IE zveřejnila koncem roku 2021 a zčásti prezentovala na pražské konferenci. Bylo osloveno přes 16 000 občanů v 16 zemích. Klíčový je ten závěr, že více než jedna třetina lidí v EU nespoří na stáří, resp. na penzi. To znamená, že v EU nadále přetrvává značná mezera, pokud jde o úspory na penzi.

Kromě výše uvedeného klíčového sdělení vyplynuly ze zmíněného šetření následující závěry:

— Z těch občanů, kteří nespoří na důchod, 30 % uvedlo, že si to nemohou dovolit. Jinými slovy řečeno, dosahovaný příjem jim to neumožňuje.

— Téměř pětina respondentů konstatovala, že pandemie covidu-19 měla negativní dopad na jejich penzijní úspory.

Rozhodující prioritou (pro 49 % respondentů) zůstává bezpečnost penzijních úspor.

— Osoby spořící na penzi dávají přednost tomu, aby jim byly informace zasílány digitálně (spíše než v listinné podobě).

— Ve všech zkoumaných oblastech jsou podstatné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

— Podobně jako v roce 2019 se odpovědi liší v závislosti na osobnostních charakteristikách, jako je věk, pohlaví, stav, úroveň vzdělání a zaměstnání.2

K přírodním katastrofám Brandstetter uvedl, že tvůrci politik musí učinit maximum k omezení klimatické změny, která již významně zvyšuje četnost a závažnost přírodních katastrof. Současně je životně důležité urgentně realizovat opatření k adaptaci na měnící se klima. I když hlavní zodpovědnost v tomto směru mají veřejné orgány, tak pojistitelé mohou rovněž napomoci adaptačnímu úsilí svými rozsáhlými a unikátními schopnostmi v modelování. Pokud je to možné, ve hře musí být i veřejnost, která by měla učinit své domy odolnějšími vůči přírodním katastrofickým událostem.

Závažnost dopadů přírodních katastrof lze dokumentovat s pomocí údajů renomovaného Swiss Re Institute (SRI) a podtrhnout tak teze Brandstettera. Přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem vyvolaly v roce 2021 globální ekonomické škody ve výši 280 mld. USD, což je šestá nejvyšší roční úroveň dle záznamů, resp. statistik, SRI/Sigma. Z této celkové částky připadá 270 mld. USD na přírodní katastrofy a 10 mld. USD na katastrofy způsobené člověkem. Z globálních ekonomických škod v roce 2021 bylo 119 mld. USD pokryto pojištěním a z toho 111 mld. USD činily kompenzace za škody z titulu přírodních katastrof.3

Z porovnání celkových ekonomických škod ve světě způsobených přírodními katastrofami (270 mld. USD) a odpovídajících globálních pojištěných škod (111 mld. USD) v roce 2021 vyplývá rozdíl ve výši 159 mld. USD, který Swiss Re Institute označuje jako globální mezeru v ochraně. Průměrná roční výše tohoto ukazatele za období 2009–2019 byla vyčíslena ve výši 137 mld. USD, takže výsledek z roku 2021 je vyšší než průměr.

V oblasti kybernetických rizik je podle Brandstettera nezbytné udělat více, přestože povědomí o nutnosti ochrany před těmito riziky roste jak v podnikatelské sféře, tak i u občanů. Pojistitelé jsou aktivní a rostoucí počet poskytovatelů předkládá k využití odpovídající pojistné produkty. Brandstetter ovšem upozornil na řadu bariér v této oblasti. Mezi ně patří především nedostatek dostupných dat k modelování a oceňování (resp. ke stanovování sazeb), což limituje rozvoj trhu. Tvůrci politik mohou tento problém vyřešit například tím, že povolí pojistitelům přístup k údajům o kybernetických incidentech, a to v agregované a anonymizované podobě. To by pojistitelům umožnilo zvýšit kvalitu modelování a následně rovněž nabídku pojistné ochrany.

Tento politický přístup IE je vhodné doplnit údaji o vývoji trhu kybernetického pojištění v roce 2021. Sazby u kybernetického pojištění nadále rostly, a to zvláště z důvodu pokračujícího zvyšování frekvence a závažnosti škod způsobených hackerskými útoky s vymáháním „výkupného“ či „odměny“. Mnozí pojistitelé na tento trend reagovali zpřísněním pojistných podmínek. Například v USA se u tohoto pojištění zvedly ve 4. čtvrtletí 2021 ceny o 130 % (ve 3. čtvrtletí 2021 + 96 %) a ve Velké Británii o 92 % (ve 3. čtvrtletí 2021 + 73 %).4

V závěru svého vystoupení Brandstetter zdůraznil nutnost, aby tvůrci politik zajistili, že regulatorní rámce budou plnit svůj účel a že pravidla nebudou fungovat jako bariéra vůči nabízené pojistné ochraně nebo vůči kapacitě pojistitelů v oblasti investování do národního hospodářství. Kromě toho pravidla nesmí zbytečně odrazovat pojistitele od využívání nástrojů, jako je umělá inteligence, a bránit přístupu k většímu objemu dostupných dat, neboť jejich využíváním lze dále snížit mezery v pojistné ochraně.

V diskuzi k mezerám v ochraně zazněla například důležitá teze, že je třeba nejdříve mezery identifikovat a pak je řešit s tím, že pojistitelé mohou napomoci jejich zúžení. Nejde však přitom jen o ty tři mezery, jež vyzvedl Brandstetter, tj. penze, přírodní katastrofy a kybernetické pojištění. Lze je totiž nalézt i v dalších oblastech. Ukazuje se, že jejich identifikace se může u jednotlivých typů pojištění lišit. Pak je třeba vnímat, že specifické jsou též samotné definice. Například SRI, jak bylo uvedeno výše, vymezuje globální mezeru v ochraně u přírodních katastrof jako rozdíl mezi globálními celkovými ekonomickými škodami a globálními pojištěnými škodami. V některých teoretických studiích se lze setkat s tím, že mezera v ochraně se definuje jako rozdíl mezi počtem existujících pojistných smluv a počtem smluv, které by měly být uzavřeny, čímž se ale nemyslí například celkový počet domácností v dané zemi, ale spíše optimální počet domácností, což vyžaduje kvalifikovaný odhad. Nelze však podpůrně též pracovat s propojištěností, která se kalkuluje například jako stávající počet pojištění domácnosti k celkovému počtu domácností v dané zemi? U penzí se někdy vysvětluje mezera v ochraně jako rozdíl mezi hodnotou stávajícího důchodu a důchodu optimálního pro klidné stáří, přičemž tento rozdíl by mohly vyplnit soukromé penze. Značná pozornost je věnována genderové penzijní mezeře, což je například diference mezi průměrným důchodem mužů a žen dohromady a průměrným důchodem toliko žen. Vyčísluje se též mezera – nedostatek prostředků, které mohou mít v budoucnu veřejné průběžné penzijní systémy atd. Z toho vyplývá, že definici mezer v ochraně je třeba věnovat pozornost jak při studiu různých dokumentů a materiálů, tak i při formulování politiky v příslušné oblasti.

Jeden z diskutujících připomněl, že mezera v ochraně je dlouhodobý problém. S tím lze naprosto souhlasit, neboť zejména ve druhé dekádě tohoto století byla k tomu vydána celá řada publikací a výzkumných studií. Lze si „historicky“ připomenout, že například po povodních vyvstává obvykle a pravidelně otázka propojištěnosti, spolupráce státu a pojišťoven, prevence rizik apod. Nicméně debata o mezeře v ochraně určitě znovu zesílila v době pandemie covidu-19.

Dále byla v diskuzi zmíněna následující témata:

— Jak zvýšit povědomí o potřebě a možnostech pojištění?

— Jak učinit pojištění dostupnějším veřejnosti?

— Jak přistupovat k mladé generaci? Jak docílit toho, aby rozuměla benefitům?

— Neměl by se zlepšit jazyk používaný v dokumentech pojistitelů?

— Jak může pomoci digitalizace?

— Nabízejí pojistitelé dostatečně atraktivní pojistné produkty? Nejsou pozadu v oblasti inovací?

— Nemělo by se více využívat mikropojištění či parametrické pojištění?

— V kterých oblastech lze posílit partnerství veřejného a soukromého sektoru?

— Neměla by se dále zlepšovat finanční gramotnost? Získávají pojišťovny do svých řad dost talentů?

I když jsou tato témata formulována jako otázky, je zřejmé, že je lze v zásadě chápat též jako příčinu nebo jako řešení mezery v ochraně. Neznamená to ale, že tento přehled je vyčerpávající. Uzavírání mezery vyžaduje rozdílné nástroje na jednotlivých národních pojistných trzích. Obecně lze tvrdit, že s vyšší celkovou pojištěností, měřenou jako podíl pojistného (bez očištění o inflaci) k hrubému domácímu produktu v běžných cenách, je mezera v ochraně menší nebo by měla být menší. Například povodňové události se dotýkají podle SRI obyvatel naší planety více než jiná rizika. Škody způsobené povodněmi mají globálně rostoucí trend a zvyšují se podstatně rychlejším tempem než globální hrubý domácí produkt. Například v období 2011 až 2020 dosáhly kumulativně globální pojištěné povodňové škody téměř 80 mld. USD, což je přibližně dvojnásobek ve srovnání s předchozí dekádou. V roce 2021 se globální povodňové škody dostaly na úroveň 20 mld. USD, což naznačuje, že vzestupný trend neustává. Historicky nejvyšší ekonomické škody z titulu povodní utrpěla v roce 2021 Asie, která ovšem zaostává z hlediska pojištěných škod. Existuje opravdu velká mezera v pojistné ochraně napříč světem. Pojištění totiž pokrylo v posledních 20 letech toliko 7 % agregátních ekonomických škod z povodňových událostí v nově se rozvíjejících zemích („emerging countries“) a 31 % ve vyspělých ekonomikách.5

Dále by bylo neodpustitelnou chybou pominout otázku pojistitelnosti. Pojistitelé nejsou v některých případech schopni z pojistnětechnických či finančních důvodů nebo z důvodu nedostatečné zajišťovací kapacity pojistný produkt nabídnout. V jiném případě může být pojistný produkt sice k dispozici, ale nabízené pojistné krytí je nedostatečné. Častý je i případ, že pojistný produkt není dostupný určitým skupinám z důvodu jeho ceny (vysoké pojistné).Pokud jde o teoretický přístup k pojistitelnosti, tak lze odkázat například na soubor kritérií vymezený Berlinerem, který se skládá ze tří částí, tj. z aktuárských, tržních a společenských podmínek pojistitelnosti.6 Nepojistitelnost nelze ovšem chápat jako trvalou a neměnnou záležitost. Jednou z cest řešení je součinnost státu a pojišťoven, ke které se přihlásili i politikové přítomní na sledované konferenci IE.

Pokud jde o hodnocení konference, je možno tvrdit, že byla přínosná. V každém případě znovu oživila téma mezer v ochraně, akcentovala nové poznatky, jež vyplynuly například z pandemické krize, a přispěla k ujasnění role pojistitelů a státu (a EU) v budoucnu. Pro širší odbornou veřejnost je ale vhodné zkoumané téma ještě více teoreticky zakotvit. K tomu může posloužit například studie Ženevské asociace (The Geneva Association – GA) s názvem „Understanding and Addressing Global Insurance Protection Gaps“ („Chápání a řešení globálních mezer v pojistné ochraně“).7

GA rozumí mezerami v pojistné ochraně rozdíl mezi výší pojištění, která je ekonomicky odůvodněná, a výší pojištění, jež je aktuálně nakoupená. Tato mezera je menší než širší mezera v ochraně před riziky, která je definována jako rozdíl mezi celkovými škodami a pojištěnými škodami. GA správně poznamenává, že první zmíněná mezera – tedy mezera v pojistné ochraně – je obtížně měřitelná a je subjektivní. Proto se v zásadě zůstává na bázi srovnávání pojištěné škody k celkové škodě. Nicméně je třeba vnímat, že ponechání si určité úrovně rizika má ekonomický smysl.

Naprosto zásadní význam má konstatování, že mezery v ochraně se v jednotlivých pojistných odvětvích či u typů pojištění značně liší podle velikosti, povahy a dynamiky, nemluvě o tom, že záleží rovněž na celkové vyspělosti pojistného trhu.

Ve studii GA jsou dále detailně specifikovány mezery ve vybraných oblastech globální pojistné ochrany. Stručně lze uvést, že:

— u přírodních katastrof se globální mezera pohybuje ve výši cca 70 %,

— u kybernetického pojištění byla sledovaná mezera vyčíslena na cca 90 %,

— podle odhadů činí globální mezera v úsporách na penzi zhruba 100 bilionů USD – při vyloučení příjmů z 1. pilíře (průběžný penzijní systém). V tomto případě se (zde při značném zjednodušení) vychází z náhradového poměru ve výši 70 % (příjem v důchodu by měl činit 70 % předdůchodového příjmu),

— mezera v globální zdravotní ochraně, měřená jako peněžní výdaje přímo hrazené poskytovateli zdravotní péče bez úhrady od soukromého pojistitele nebo od veřejného systému (státu), činí okolo 2 % světového hrubého domácího produktu.

Při zkoumání globálních mezer v pojistné ochraně nelze pochopitelně vynechat ani jejich příčiny, resp. důvody, proč se výrazněji nezužují. GA je spatřuje jak na straně nabídky, tak poptávky po pojištění. Bez bližšího rozčlenění a vysvětlení, vyjma některých pojmů, jde zejména o následující příčiny:

— nedostatečná dostupnost pojištění – tuto překážku ovlivňuje i nedostatečné povědomí o pojištění, nízká finanční gramotnost, neznalost problematiky podpojištění,

— přitažlivost pojistných produktů a kvalita služeb – zde je žádoucí zlepšení stavu při využití výhod digitalizace, — oslabená důvěra klientů – na těch trzích, kde jsou problémy s výplatou pojistných plnění,

— kulturní a sociální faktory – například vliv náboženství na averzi k riziku, — náklady pojistitelů – pocit klientů, že jsou příliš vysoké,

— asymetrie informací – smluvní strany nemají v závazkovém vztahu stejné informace, jedna má informace lepší, druhá horší. Této situace lze zneužívat, tj. poškodit tu stranu, která má méně informací, což z hlediska celého pojistného trhu (nebo jeho vybraného segmentu) může vést k tržním poruchám,

— morální hazard (uzavření pojistné smlouvy může mít vliv na chování pojištěného. Jde o subjektivní riziko, které se může projevit jako ochabnutí péče, snížený zájem na zmírňování rizika apod. K omezení morálního hazardu se používá například spoluúčast nebo systém bonus–malus),

— adverzní selekce (nepříznivý výběr – nákup pojištění osobami s nadprůměrnou pravděpodobností pojistné události než osobami s podprůměrnou pravděpodobností. Pojistitelé obvykle reagují zvýšením pojistného nebo nepojišťují vůbec. V některých zemích je nepojistitelné například riziko povodně),

— právní a regulatorní prostředí – například v řadě rozvojových a nově se rozvíjejících zemí je regulatorní prostředí slabé a dodržování pravidel se obtížně vynucuje.

Závěrem je účelné znovu podtrhnout, že k mezerám v ochraně v jednotlivých pojistných odvětvích je nutno přistupovat odlišně a specificky a že postup vpřed je možný jen při koordinaci mezi pojistiteli, státem a spotřebiteli.

1.IE. Policymakers, insurers and the public must work together to tackle protection gaps [online]. 2. 6. 2022 [cit. 2022-06-03]. Dostupné z: https://insuranceeurope. eu/news/2622/policymakers-insurers-and-the-public-must-work-together-totackle-protection-gaps.

2.IE. More than a third of people not saving for retirement, according to second Pan-European Pension Survey [online]. 1. 12. 2021 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: https://insuranceeurope.eu/news/2494/more-than-a-third-of-people-not-savingfor-retirement-according-to-second-pan-european-pension-survey.

3.SRI. Natural catastrophes in 2021: the floodgates are open [online]. 30. 3. 2022 [cit. 2022-04-19]. Dostupné z: https://www.swissre.com/institute/research/sigmaresearch/sigma-2022-01.html.

4.VWH. Marsh: Cyber treibt die Preise in der Industrieversicherung [online]. 4. 2. 2022 [cit. 2022-02-15]. Dostupné z: https://versicherungswirtschaft-heute. de/maerkte-und-vertrieb/2022-02-04/marsh-cyber-treibt-die-preise-in-derindustrieversicherung/.

5.SRI. Natural catastrophes in 2021: the floodgates are open [online]. 30. 3. 2022 [cit. 2022-04-19]. Dostupné z: https://www.swissre.com/institute/research/sigmaresearch/sigma-2022-01.html.

6.MESRŠMÍD, J. Teoretický i praktický přístup k pojistitelnosti. Pojistné rozpravy. 2021, č. 38/2021, s. 27.

7.The Geneva Association. Understanding and Addressing Global Insurance Protection Gaps [online]. Duben 2018 [cit. 2022-06-08]. Dostupné z: https:// www.genevaassociation.org/sites/default/files/research-topics-document type/ pdf_public/understanding_and_addressing_global_insurance_protection_gaps.pdf.

Ohodnotit článek

0

Štítky:

Další články autora

Nová a významně se měnící rizika a možné dopady na pojistitele a zajistitele

Nová a významně se měnící rizika a možné dopady na pojistitele a zajistitele

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

Globální pojišťovnictví v době vysoké inflace

Globální pojišťovnictví v době vysoké inflace

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

K transformaci pojišťovnictví

K transformaci pojišťovnictví

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

Pojistitelé cílí na mezeru v ochraně

Pojistitelé cílí na mezeru v ochraně

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!