Statistiky řešených pojistných událostí z požárů
Údaje sbírané v rámci statistik České asociace pojišťoven vztahující se k počtu a objemu jednotlivých rizik z pojištění majetku zahrnuje také riziko požárů. Od roku 2020 je každoroční počet pojistných událostí řešených v důsledku požárů poměrně stabilní a dosahuje cca 5 300 případů každý rok, viz tabulka 1.
Požáry se tak na celkovém počtu ročně řešených pojistných událostí (přes 270 tis.) podílejí cca 2 %. Výrazně vyšší zastoupení na všech škodách z pojištění majetku mají škody vzniklé vichřicí (cca 18 % všech pojistných událostí z pojištění majetku v roce 2022) nebo vodovodní škody se 16% podílem (za rok 2022 vzniklo cca 44 tis. vodovodních škod, které řeší pojišťovny z pojištění majetku).
Nicméně požáry mají výrazně vyšší zastoupení na celkovém objemu všech majetkových škod (v roce 2021 se jednalo vlivem vysokého úhrnu majetkových škod vlivem tornáda na jižní Moravě o 15% podíl, nicméně v roce 2022 se požáry podílely na 28 % celkového závazku majetkového pojištění), kdy dosáhly celkem cca 3,6 mld. Kč celkové pojištěné škody.
V dlouhodobém srovnání celkový objem pojistných událostí z požárů kolísá dle nahodilé existence individuálních velmi vysokých pojistných událostí (v řádu stamiliónů, extrémně případně i výše).
U rizika požárů proto vychází nejvyšší hodnota průměrné škody ze všech typů rizik, např. za rok 2022 dosahuje průměrná výše požárů cca 670 tis. Kč, byť i na této časové řadě se projevují oscilace dané nahodilou existencí velmi vysokých požárů pouze v některých letech.
Celkové počty požárů dle statistik HZS
V rámci statistických přehledů HZS jsou k dispozici dva druhy údajů. Např. na webových stránkách HZS1 lze najít shrnující týdenní přehledy o celkových počtech šetřených požárů navíc s uvedením těch nejvýznamnějších událostí (do počátku roku 2023 byla navíc uvedena vždy i stručná charakteristika, rozsah a následky největších zásahů).
V tomto přehledu vychází za rok 2022 celkem 20 368 nastalých případů požárů, což proti 17 036 případů za rok 2021 představuje nárůst cca o 20 %. Celková odhadovaná výše škody dle HZS spojená s událostmi, kde sbory hasičů zasahovaly, vychází za rok 2021 cca 3,3 mld. Kč a pro rok 2022 se jedná o cca 3,6 mld. Kč.
Spíše jen shodou okolností se tyto hodnoty velmi blíží roční výši objemu pojistných událostí komentovaných v první polovině tohoto příspěvku.
Celková průměrná výše škody z jednoho požáru vychází v tomto přehledu cca 195 tis. Kč v roce 2021, resp. 177 tis. Kč za rok 2022, což je výrazně nižší než průměrná výše jedné pojistné události z požáru. Důvodem je, že související vyšší počet událostí spíše než s rizikem systémové existence velkého počtu nepojištěných požárů má spojitost s existencí vysokého počtu požárů se zásahy jednotek hasičů, kde ale zásadní škoda nevzniká. Typicky se může jednat o požáry trávy, odpadu nebo jiné poplachy, kde reálná velká škoda nevzniká.
Této hypotéze nasvědčuje i bližší dělení zásahů v tomto týdenním přehledu, kde cca 2,3 % zásahů je uvedených s detailním popiskem souvislostí požáru, nicméně tyto případy se na celkové škodě podílejí cca 92 % a jejich průměrná výše dosahuje poslední dva ročníky 2021 a 2022 vždy přes 7 mil. Kč, zatímco na zbylých 97,7 % zásahů vychází průměrná výše škody pouze cca 16 tis. Kč. Proto se v první skupině vyskytují komplikované ničivé požáry domů, průmyslových objektů, elektrických zařízení atd., zatímco druhá blíže nepopisovaná skupina bude zahrnovat drobnější výjezdy bez zásadnějších škod velkého rozsahu.
Druhým zdrojem ze strany HZS jsou statistiky řešených požárů zpracované v rámci statistické ročenky2. Za analyzované ročníky 2021 a 2022 vychází 29% růst případů požárů, přičemž počet za rok 2022 (jedná se o 20 813 požárů) poměrně dobře souhlasí s předběžnými údaji týdenních přehledů (20 368), nicméně v roce 2021 se obě hodnoty již výrazněji liší a korekce v rámci ročenky (16 153 požárů) je proto vyšší proti předběžně uváděným 17 036 požárům.
Zpřesněný objem celkové škody z požárů publikovaný ve statistických ročenkách HZS dosahuje 4,3 mld. Kč za rok 2021 a 5,3 mld. Kč za rok 2022, čemuž odpovídá průměrná výše jednoho požáru cca 250 tis. Kč.
Srovnání obou přístupů a interpretace závěrů
Kdybychom předpokládali, že odhad jednotek HZS celkové výše škody poměrně přesně vyjadřuje celkovou vzniklou (ekonomickou) škodu, vycházel by odhad mezery v pojištění na úrovni cca 1,2 mld. Kč v roce 2021, resp. 1,7 mld. Kč. V případě, že by odhad celkové výše škody byl systematicky podhodnocený, vycházela by související mezera v pojistné ochraně ještě vyšší.
Lze odhadnout, že průměrná výše nepojištěných požárů s využitím zpřesněných údajů dle ročenky dosahuje cca 109 tis. Kč v obou sledovaných ročnících 2021 a 2022 a celkově by se jednalo o 10,8 tis. případů v r. 2021, resp. 15,5 tis. požárů o rok později.
Anketa: Jsou zákonné nároky na bezpečnost v souladu, nebo v rozporu s riziky a pojistnými událostmi, které řešíte?Za ČPP odpovídal Michal Krajčovič, ředitel úseku podnikatelských rizik: Vývoj technických norem je obvykle opožděný za vývojem technologií. Tak je tomu například i s domácími fotovoltaickými elektrárnami na střechách domů. Pokud se navíc nástup technologie na trh podpoří dotacemi, jak je tomu nyní v ČR, tak výsledkem je značné množství fotovoltaických elektráren nainstalovaných dříve, než pro ně začnou platit české technické normy. Důsledkem toho je rozdílná kvalita provedení jednotlivých instalací z pohledu požární ochrany. Aktuální zákonné nároky na bezpečnost a reálná rizika jsou zde brány jako dvě víceméně rozdílné věci. V případě, že při poptávce zjistíme zájem klienta o pořízení střešních fotovoltaických systémů, předáme mu doporučení, na jaké aspekty si při realizaci dávat pozor. Veřejnost dlouhodobě informujeme o potřebě přizvat si k instalaci odbornou firmu. Tím se dá riziko částečně eliminovat, ale zaručit správnou realizaci FVE bez podpory legislativy a norem je téměř nemožné.
Za UNIQA odpovídal Zdeněk Hruška, manažer majetkového a odpovědnostního pojištění: Obecně lze potvrdit, že na dodržování obecných norem a předpisů v UNIQA stavíme, v pojistných podmínkách je nicméně konkrétně nespecifikujeme i s ohledem na jejich různorodost, kdy každého klienta se mohou týkat povinnosti jiné. Vlastník domu by je měl znát a brát na zřetel vždy, bez ohledu na uzavřené pojištění. Nicméně se samozřejmě zaměřujeme na individuální speciální okolnosti, jež mohou znamenat vyšší rizika v konkrétním případě. Pokud je například klientovi uložena zvýšená ochrana proti požáru v důsledku instalovaných fotovoltaických panelů na střeše domu, je to i pro nás bod k bližšímu zkoumání, pokud se potvrdí, že následný požár vznikl a rozšířil se právě z místa této technologie. Stejně tak v případě pojistných událostí vzniklých požárem ověřujeme zprávu od hasičů, zda byly v pořádku spalinové cesty. Případné nedostatky mohou mít za následek krácení, nebo dokonce i odmítnutí výplaty pojistného plnění.
|
1.Dostupné z: https://www.hzscr.cz/clanek/pozary-v-ceske-republice-tydenni-prehledy-s-vybranymi-pozary-za-rok-2023-od-2-1-2023.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d.
2.Dostupné z: https://www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx.
