Ohledně tohoto cíle a regulace vůbec včetně mantry ochrany spotřebitele si můžeme klást otázky o kladech či záporech, někdy i o jejím smyslu, ostatně autor recenzované publikace hned v úvodu publikace cituje názor o přílišné regulaci, stejný názor zastává i recenzent. Na straně druhé nezbývá nic jiného než regulatorní směrnice respektovat, snažit se místy orwelovskému textu zákona porozumět a usnadnit promítnutí jeho ustanovení do každodenní činnosti pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů.
V této souvislosti je třeba zmínit závažnou skutečnost, na kterou autor v této části textu rovněž upozorňuje, že pro národního zákonodárce je nesnadné formulovat regulatorní normy v duchu klasické české právní terminologie a českých gramatických pravidel, neboť původní text vytváří evropský normotvůrce podle systému založeného na odlišném pojmosloví. Kniha tudíž napomáhá transformaci pravidel odpovídajících našemu právnímu systému. K těmto cílům bezesporu významně přispěje i recenzovaná kniha, v ní obsažená analýza vychází z prostředí českého právního stavu zkoumané problematiky k 1. 4. 2022.
Publikace je mimo úvodní části rozdělena do sedmi kapitol. Autor se v nich postupně věnuje podstatě a členění pojistných produktů, pojmům pojistného práva, právní úpravě dohledu nad produktem a jeho řízením, pravidly distribuce pojištění, informačními povinnostmi souvisejícími s distribucí produktů, náležitostem pojistné smlouvy a relevantní závěrečné diskusi.
Z názvu publikace plyne, že obsah knihy se prioritně týká pojištění osob, přitom většina obsahu platí i pro segment majetkových pojištění. Vysvětlení názvu, ev. dalších partií v knize na toto téma, lze hledat v rozdílných pohledech ekonomů a právníků na souvislost pojištění s kategorií nahodilosti. Pro ekonomy je důležitá funkce pojištění právě při kompenzování důsledku nahodilosti v neživotních produktech, v současné době je aktuální otázkou míra možného podílu pojišťovnictví na řešení katastrofických událostí, jejichž finanční odraz geometricky roste. V produktech pojištění osob tento problém nevzniká, nahodilost se projevuje jako gausovská, matematicky zvládnutá, na rozdíl od možných projevů nepredikovatelné nahodilosti v majetkových a odpovědnostních pojištěních. Rozdílnost v charakteristice a způsobu tvorby pojistnětechnických rezerv je pro pojišťovnictví velmi důležitá, neporozumění rozdílu vedlo v roce 2021 ke zcela chybnému kroku vládní garnitury, kterým byla z prostředků životních rezerv odčerpána částka řádově kolem deseti miliard korun na pokrytí populistických veřejných výdajů.
Autor publikace deklaruje zaměření své publikace jako prioritně směrované na její praktickou využitelnost a řešení konkrétních praktických otázek, nelze však pominout i jeho některé relevantní přínosy do teoretické diskuse, např. jeho náhled na pojištění jako finanční službu z hlediska soukromoprávního nebo některé náměty ze závěrečné diskuse. Ztotožňuji se i s autorovým kritickým názorem na srovnávače, které za hlavní kritérium považují cenu pojistného.
Recenzovaná kniha má svoji vysokou odbornou kvalitu a dává prostor všem, kteří se zajímají o odvětví pojišťovnictví nebo v něm pracují, lépe chápat nové požadavky regulace a dát i konkrétní návod k jejich naplňování. Proto by neměla chybět mezi standardními pomůckami pojišťováků, studentů a dalších zájemců o problematiku pojistného práva.
1.Alexandr Kult. Tvorba a distribuce pojištění osob. Nakladatelství C. H. Beck, 2022. ISBN 978-80-7400.873-3, 242 stran
