Aktualizace RISK INDEXU škod z přírodních katastrof za rok 2021
Celkový počet pojistných událostí z hlavních rizik živelních škod (tíha sněhu, vichřice, povodně, krupobití, atmosférické srážky) se významně nezměnil, když za rok 2021 dosáhl celkem 77 tis. pojistných událostí, přičemž za rok 2020 se jednalo o 83 tis. pojistných událostí. Od roku 2014 se již neobjevily žádné rozsahem větší povodňové události, nicméně poslední ročníky (od roku 2017 s výjimkou klidnějšího roku 2018) se výrazně navýšil počet pojistných událostí v důsledku vichřic, krupobití a srážek, konkrétně o 126 % proti situaci let 2014 až 2018 (s výjimkou roku 2017).
Oproti tomu u finančního objemu pojistných událostí došlo v roce 2021 k bezprecedentnímu nárůstu objemu škod z vichřic, krupobití a atmosférických srážek na celkových 5,8 mld. Kč, což představuje o 140 % vyšší objem škod z těchto typů rizik, než nastával v letech 2017 až 2020 (s výjimkou roku 2018) s průměrným ročním úhrnem 2,4 mld. Kč, který i tak sám o sobě výrazně převyšoval průměr škod z vichřic a krupobití za předchozí ročníky 2014 až 2017 (s výjimkou roku 2017) v průměrném ročním úhrnu 1,2 mld. Kč.
V dlouhodobém srovnání tato data, dostupná od roku 2006, neukazují jakýkoliv jasný trend a zejména objemy pojistných událostí jsou zásadně ovlivněné ročníky s výskytem mimořádné katastrofické události (např. povodně v roce 2013).
Aktuální rok 2021 se 77 tisíci pojistnými událostmi v úhrnu 6,45 mld. Kč představuje druhý nejhorší rok z hlediska objemu škod a pátý nejvyšší rok z pohledu počtu pojistných událostí za posledních deset let.
Z hlediska výpočtu RISK INDEXU průměrné škody je zásadní zohlednění inflace. Např. nominální hodnota objemu škod z roku 2006 ve výši 4,6 mld. Kč představuje v dnešních cenách již částku 6,6 mld. Kč.
Vážený průměr hodnoty průměrné škody v dnešních cenách za celé období 2006 až 2021 dosahuje pro všechny škody částky 55 092 Kč, v dělení na jednotlivá rizika se jedná o tyto částky:
— 34 852 Kč u rizika tíhy sněhu,
— 87 878 Kč u škod z povodní,
— 49 679 Kč u škod z vichřic.
Jestliže následně srovnáme hodnotu průměrné škody v jednotlivé skupině rizik vůči této celkové hodnotě, dostáváme hodnotu RISK INDEXU průměrné škody pro konkrétní skupinu rizik a ročník. Jestliže např. v roce 2021 dosahuje průměrná škoda v dnešních cenách částky 86 451 Kč, odpovídající hodnota RISK INDEXU vychází při vydělení této hodnoty globálním průměrem ve výši 157 %, což proti loňské hodnotě 72 % představuje zásadní nárůst zejména vlivem velmi vysoké průměrné škody u pojistných událostí spojených s tornádem, viz podrobnosti v další části příspěvku.
Konkrétní hodnoty RISK INDEXU průměrné škody ukazuje graf 3 pro všechny sledované ročníky.
Zcela analogicky se postupuje pro výpočty RISK INDEXU i v případě pojistných událostí, kde zjednodušení představuje skutečnost, že odpadá u počtu pojistných událostí nutnost zohlednit časovou hodnotu peněz. Za celé sledované období let 2006 až 2021 dosahuje průměrný roční počet řešených pojistných událostí z rizik přírodních katastrof 78 964 pojistných událostí (což odpovídá RISK INDEXU počtu pojistných událostí 100 %), přičemž rozpad na jednotlivá rizika implikuje průměrné počty ročně řešených pojistných událostí:
— 12 463 u škod z tíhy sněhu,
— 16 095 u škod z povodní,
— 50 354 u škod z vichřice, krupobití a srážek.
Jestliže v roce 2020 pojišťovny řešily 77 491 pojistných událostí, což představuje proti 78 964 podprůměrnou hodnotu o 2 %, vychází odpovídající RISK INDEX počtu pojistných událostí na úrovni 98 %.
Přehled hodnot RISK INDEXU za jednotlivé ročníky a skupiny rizik ukazuje graf 4. Poslední ročníky jeho hodnota mírně narůstá.
Finální hodnota navrženého RISK INDEXU pak zohledňuje oba faktory, tj. závažnost řešených PU (přes průměrnou škodu v dnešních cenách) i celkový počet řešených případů PU (rozsah zásahu CAT události). Jeho výpočet nastává vynásobením RISK INDEXU průměrné škody a RISK INDEXU počtu pojistných událostí. Např. jestliže v roce 2021 vychází u průměrné škody na úrovni 156,9 % a u počtu pojistných událostí 98,1 %, jeho finální hodnota vychází ve výši součinu obou hodnot, tj. 154 %.
Celkový historický vývoj RISK INDEXU za všechny předcházející ročníky a skupiny rizik ukazuje graf 5.
Využití indexu a jeho interpretace
Aktualizovaný RISK INDEX (zřejmě v jeho celkové podobě, v technické diskusi i vzhledem k jeho dvěma dílčím komponentám) lze využít pro informaci laické i odborné veřejnosti o aktuálních dopadech škod z přírodních katastrof na pojistný trh v jednotlivých ročnících i v dlouhodobějším trendu. Interpretace je taková, že jeho hodnoty výrazně přes 100 % značí ročník se závažnějšími nadprůměrnými dopady rizika přírodních katastrof na český pojistný trh s možností výskytu mimořádné události se samostatným sběrem dat o škodním úhrnu (naposledy tornádo v červnu 2021). I v případě ročníku bez výskytu takovýchto mimořádných událostí lze RISK INDEX využít pro komentování meziročních posunů jeho výsledků i dlouhodobějších trendů a tím dokumentovat měnící se závažnost dopadů rizika přírodních katastrof v podmínkách ČR.
Další možností jeho využití je zvýšení povědomí o důležitosti majetkového pojištění včetně rizika přírodních katastrof a otevření diskuse o budoucím přístupu v této oblasti v měnících se podmínkách.
Aktualizovaný přehled nejkatastrofičtějších škod
Rok 2021 výrazně po delší době promluvil do žebříčku finančně nejnáročnějších živelních škod z pohledu celkové výše očekávaného pojistného plnění, když na přední místa přibyly dvě události vzniklé ve velmi podobném období:
a) tornádo extrémní síly 24. 6. 2021, které zpustošilo několik obcí na jižní Moravě,
b) všechny související škody spojené s vysokým úhrnem srážek, bleskovými povodněmi, dalšími vichřicemi, krupobitími atd., které nastaly v souvislosti s těmito extrémními jevy v širším časovém období konce června a počátku července 2021 bez jejich jasné úzké lokalizace např. na území, kde nastalo tornádo.
Celková výše škody ad a) se v historickém žebříčku s aktuální nominální výší 3,49 mld. Kč umisťuje na 4. místě hned za plošnými povodněmi let 2002, 1997 a 2013 a další škody z doprovodných jevů ad b) představují 7. nejnákladnější událost z pohledu pojistného trhu, viz následující aktualizovaný přehled na základě finanční výše obou událostí roku 2021 ke konci ledna 2022 (fin. hodnoty v nominální výši bez inflační adjustace).
Postupné upřesňování závazku
ČAP bezprostředně po tornádu začala pravidelně sbírat a vyhodnocovat statistiky počtů a objemů pojistných událostí spojených s celou katastrofou, které se využívají pro zmíněné mediální výstupy za ČAP i interně v rámci pojišťoven.
Za zásadní ukazatel lze považovat podíl již uzavřených pojistných událostí, který se vyvíjel dle následujícího grafu. Skutečnost, že přes již velmi vysokou míru uzavřených případů existují stále otevřené pojistné události, souvisí s faktem, že ne všechny opravy a stavební práce mohly být z objektivních důvodů již ukončené, a proto v situacích, kdy se výše škody dokládá ze strany klienta např. na základě faktury za stavební práce, nemohla být pojistná událost v případě nedokončení stavebních prací dosud zcela uzavřena.
Tento přehled je koncipovaný v rámci podílu finančního objemu za již uzavřené škody vůči objemu všech dosud nahlášených škod. U pojištění občanů vycházel po 5 měsících (tj. na konci listopadu 2021) na úrovni 89 % a u podnikatelů z důvodů vyššího zastoupení komplikovaných případů vyžadujících delší šetření i neuzavření pojistné události z důvodu např. očekávané likvidace dalších nároků zatím na úrovni 46 %. Celkově se pak jednalo o 66 % ke konci listopadu 2021. Po nejčerstvější aktualizaci na konci ledna 2022, tj. po 7 měsících po události, došlo k dalším dílčím posunům, konkrétně u pojištění občanů je uzavřených již 92 % objemu nahlášených škod, u pojištění podnikatelů jde o 51 % a celkem za oba segmenty objem uzavřených pojistných událostí stoupl na 71 % z celkového nahlášeného objemu škod.
Interně byla provedena i analýza úrovně zlikvidovaných případů za jednotlivé pojišťovny, ve které nebyly zjištěny žádné zásadní rozdíly mezi pojišťovnami v segmentu pojištění občanů, kde je vyhodnocení vzhledem k rozsahu dostupných dat reálně možné. Výsledky za pojišťovny, které v dotčené události řešily nebo řeší jednotky pojistných událostí, nejsou statisticky stabilní.
Celkový aktualizovaný přehled škod z tornáda ukazuje v plném detailu tabulka 2.
Proti hodnotám z konce října 2021, ze kterých se vycházelo ve statistice pro předchozí příspěvek na toto téma, došlo k následujícím posunům:
— Celková odhadovaná výše pojištěné škody z celé události se mění již jen v jednotkách mil. Kč a je tak stabilní na úrovni 3,48 mld. Kč.
— Celkový objem nahlášené škody stoupl o 36 mil. Kč z 3,211 mld. Kč na 3,247 mld. Kč.
— Vyplacená pojistná plnění se navýšila z 1,9 mld. Kč na konci října 2021 o 400 mil. Kč na aktuálních 2,3 mld. Kč a počet vyřízených pojistných událostí stoupl za stejné období ze 7 tis. na 8 tis. případů. Oproti předchozím živelním událostem spojeným s řáděním orkánů v ČR, kde průměrná výše pojistné události dosahovala cca 30 tis. Kč, se nyní u tornáda jedná o přibližně 10krát vyšší průměrnou výši jedné pojistné události.
V průběhu času se průměrná výše jedné pojistné události stabilizovala řádově na této hodnotě, přičemž i výše průměrné vyplacené pojistné události se již od celkového průměrného případu, zahrnujícího i ještě neuzavřené případy, zásadně neliší.
Anketa: Jak se změnilo chování klientů po tornádu na jižní Moravě?Za Generali Česká pojišťovna odpovídá Jozef Hrdý, ředitel útvaru likvidace pojistných událostí:Máme historickou zkušenost, že po takto masivních živelních událostech vždy skokově stoupne zájem o pojištění majetku. Nejinak tomu bylo i v případech následků loňských letních bouřek vč. tornáda, které našim klientům přinesly více než 15 tisíc škod za 2,2 miliardy korun. Lidé zejména v postižených lokalitách a jejich bezprostředním okolí vyhledávali naše pobočky a obchodní místa, aby se poradili především o stavu svých aktuálních smluv a možnostech jejich aktualizace. Nejvíce dotazů padalo na výše pojistných částek a rozsah pojistného krytí. Ti nepojištění pak ponejvíce řešili možnosti sjednání pojištění stavby a domácnosti s adekvátním rozsahem a výší pojistného krytí. Tento zájem jsme přitom vnímali de facto až do podzimu – zvýšený nárůst návštěvnosti někdy i o desítky procent jsme zaznamenali na pobočkách napříč Českem, výrazně více schůzek měli také naši pojišťovací poradci. Jsou to právě oni, kteří mají s klienty navázané mnohdy velmi blízké vztahy. V takto složitých životních situacích se na ně klienti obrací de facto automaticky. Za Allianz odpovídá Veronika Hašplová, senior expert neživotního pojištění:V souvislosti s tornádem na jižní Moravě se klienti začali více zajímat o možnost valorizace a o to, zda přírodní události kryje i jejich pojistka. Majetkové pojištění od Allianz kryje přírodní události už od základního balíčku. To znamená, že pomůžeme klientům se škodami způsobenými vichřicí, krupobitím, povodní, záplavou, atmosférickými srážkami, dále i tíhou a tlakem sněhu. Zároveň klientům doporučujeme, aby nepodceňovali valorizaci a pravidelně se svým obchodníkem aktualizovali pojistné částky na smlouvě, neboť cena stavebních prací a materiálu v čase roste a dům, který si klient pořídil před 10 lety za 3 miliony Kč, již dnes v této cenové úrovni nemá šanci postavit. Pojistná částka se proto musí pravidelně aktualizovat nebo lze na smlouvě aktivovat pravidelnou valorizaci, která zajistí aktualizaci pojistné částky automaticky. Za UNIQA odpovídá Zdeněk Hruška, manažer pojištění majetku a odpovědnosti:Po ničivém tornádu jsme zaznamenali vlnu aktualizace pojištění našich klientů, ať už v občanském, anebo podnikatelském pojištění – ty probíhají buďto změnou na smlouvách stávajících, anebo sjednáváním smluv nových. Zde sehrála svoji roli i silná medializace tržní situace, kdy pojistné částky v mnohých starých smlouvách neodpovídaly aktuálnímu stavu. Nejčastěji jsou naši klienti konfrontováni s tím, že hodnota jejich majetku narostla, ať už jejich zvelebováním, nebo díky přirozenému vývoji, anebo vlivem nárůstu inflace a cen ve stavebnictví. Tyto změny přímo u klientů aktivně objasňujeme a argumentujeme potřebou nastavení adekvátního pojištění. Bez správně sjednaného pojištění klientům hrozí, že jejich majetek nemusí být po škodě z prostředků získaných z pojištění kompletně obnoven. Proto nabízíme pravidelnou aktualizaci/valorizaci pojistných částek. Co se týká objemu nových smluv anebo lokální či celkové propojištěnosti, k dramatickému nárůstu nicméně nedošlo. To bývá po větších kalamitních škodách obvyklé – pár týdnů lidé mají zájem o sjednání pojištění, pokud ho dosud nemají, ale s poklesem veřejného zájmu o událost klesá i tato motivace. Z našeho pohledu je nicméně pozitivní obecné zvýšení povědomí o pojištění majetku jako takovém a také o jeho adekvátním nastavení. Za Kooperativu odpovídá Martin Pokorný, ředitel úseku řízení vnitřního obchodu:Tornádo na jižní Moravě je událost, která otřásla celým národem, a asi jen málo z nás si dovedlo představit, že něco podobného v Čechách uvidí. Obrovské škody, které tento přírodní úkaz způsobil, změnily uvažování a pohled běžných občanů, ale i firem na nezbytnost a užitečnost pojištění. Samozřejmě vždy bude skupina občanů, která bude primárně proti pojištění, protože se jim nikdy nic nestalo a stát nemůže (alespoň si to myslí), ale zásadně větší skupina si uvědomila, co je podstata pojištění a jak je důležité pojištění mít. Nejedná se ale pouze o pohled, zda pojištění mít, či nemít, ale i o to, jak je pojistná ochrana nastavena, jaké jsou pojistné částky, jaká jsou zahrnuta pojistná rizika. Klienti se více zajímají, více si zjišťují, více si nechávají vysvětlovat. A je na straně pojišťovny, aby pro klienty připravila tu nejlepší a komplexní nabídku. Konečné rozhodnutí má ale vždy náš klient. |
