Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Rizika se mění. Jak probíhala obnova zajištění na rok 2023

Doba čtení:

Doba čtení

6 min.

Přečteno:

Přečteno

520x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

100,00%

05. 05. 2023

6 min.

100%

0

V následujícím příspěvku popíšeme, jaká hlavní úskalí byla spojená s obnovou zajištění na upisovací ročník 2023, zejména v oblasti pojištění rizik přírodních katastrof v rámci majetkového pojištění a částečně i v oblasti pojištění vozidel.

Popíšeme, jak vycházejí globální i tuzemské úhrny NAT CAT škod, jak se vyvíjí škodní inflace nejen v majetkovém pojištění, ale i v pojištění vozidel. V neposlední řadě naznačíme, jak uvedené vlivy promítli zajistitelé v rámci obnovy roku 2023 nejen v podmínkách trhu ČR, ale i v širších souvislostech.

Globální NAT CAT škody

Dle údajů zajišťovny Munich Re, která globální ekonomické a pojištěné škody z přírodních katastrof dlouhodobě monitoruje, vychází celosvětový objem pojištěných škod z přírodních katastrof za rok 2022 v úhrnné výši 120 mld. USD, což je zcela srovnatelné s hodnotou pojištěných škod roku 2021, která rovněž dosáhla 120 mld. USD. Celková úroveň ekonomických škod dosahuje v roce 2022 celkem 270 mld. USD, což proti zpřesněné hodnotě roku 2021 ve výši 320 mld. USD představuje mírný pokles. Úroveň propojištěnosti měřené podílem pojištěných a ekonomických škod dosahuje v roce 2022 úrovně 44 % a mírně vzrostla proti 38 % za rok 2021. V dlouhodobém srovnání vychází trend rostoucí s výraznými odchylkami zejména v letech 2005, 2011 a 2017, kdy byly výrazně vyšší objemy škod ve srovnání s obvyklými hodnotami v tomto období způsobené zpravidla jednotlivými událostmi, které se ale podílely na cca polovině ročního úhrnu globálních škod, konkrétně:

- v roce 2005 hurikán Katrina s celkovou ekonomickou škodou 125 mld. USD a objemem pojištěných škod za 62 mld. USD,

- zemětřesení a tsunami v roce 2011 spojené s havárií jaderné elektrárny Fukušima s celkovou škodou 210 mld. USD, z nichž bylo pojištěných 40 mld. USD,

- série hurikánů v září 2017 (Irma, Harvey, Maria) s úhrnem ekonomické škody 225 mld. USD a pojištěnou škodou cca 93 mld. USD.

Celkový přehled všech výše komentovaných veličin v dlouhodobém trendu ukazuje graf 1.

V roce 2022 nejničivější událost představoval hurikán Ian, který na konci září 2022 způsobil celkové škody za 100 mld. USD, z nichž se očekává úhrada z pojištění na úrovni 60 mld. USD, čímž se zařadil mezi nejničivější hurikány v celé historii měření a sledování. Pro srovnání, nejničivější hurikán (Ida) v roce 2021 způsobil celkové škody 65 mld. USD, z nichž bylo pojištěných 36 mld. USD. Přestože podíl nejničivějšího hurikánu na celkovém objemu škod byl v roce 2022 vyšší, na ochotě zajistitelů přebírat rizika se zřejmě podepisuje ta skutečnost, že velmi vysoký objem škod nastává již dva ročníky po sobě, což v minulosti nenastávalo (po extrémních úhrnech škod v letech 2005, 2011 a 2017 vždy došlo v dalších letech k určité korekci).

Škody z pojištění majetku v ČR

V případě vývoje živelních škod v ČR lze události rozdělit z pohledu, zda vznikly během mimořádných událostí, ať už se jednalo o rozsáhlé plošné povodně, orkány apod., nebo zda se jednalo o „standardní frekvenční“ škody, které z mimořádně zaznamenané „velké“ události nevyplývaly. Přehled těch nejzávažnějších samostatně sledovaných událostí při zohlednění inflace do počátku roku 2023 ukazuje tabulka 1.

V následujícím grafu 2 se pak ukazuje, jak do přehledu celkového objemu živelních škod po zohlednění inflace v jednotlivých letech promlouvají právě „mimořádné“ a „standardní frekvenční“ škody, přičemž výše uvedený sběr dat událostí 7, 11 a 15 odpovídá spíše frekvenčním škodám a je tak proto zahrnutý do této skupiny.

Faktem je, že do roku 2013 v mimořádných událostech převládaly rozsáhlejší povodně a následně od roku 2017 se objevují po poměrně dlouhé době od roku 2008 (tehdy vichřice Emma způsobila škody za 1,355 mld. Kč v tehdejších cenách) následky orkánů (2017 Herwart, 2019 Eberhard, 2020 Sabine a zejména tornádo na jižní Moravě v roce 2021).

Platí, že v roce 2022 se žádná mimořádná událost spojená se sběrem dat o počtech a objemech škod nevyskytla a celkový objem škod z přírodních katastrof částečně poklesl, nicméně celkové objemy frekvenčních škod se v čase navyšují, zejména v období let 2015–2018 (v předchozím období byl objem škod i po zohlednění inflace vyšší než v tomto období).

Při bližším přehledu dle jednotlivých skupin živlů vychází, že v posledních ročnících narůstají zejména objemy škod spojené s výskytem vichřic a krupobití, viz graf 3 objemů škod v cenách tehdejšího ročníku.

Vzhledem k vysoké variabilitě průměrné škody a odlišné struktuře škod v rámci jednotlivých typů událostí nevychází stabilní jasně interpretovaný trend nárůstu průměrné škody. Ten se dá ale vysledovat u pojištění majetku mimo oblast živelních škod, např. v oblasti vodovodních škod, kde se povaha vzniklých škod v průběhu času zřejmě nijak výrazně měnit nebude a relativně vysoký počet událostí zajistí stabilitu průměrné hodnoty.

Skutečně platí, že v této oblasti je růstový trend průměrné škody zejména v posledním období vlivem nárůstu cen stavebních prací, materiálů, rekonstrukcí atd. poměrně výrazný a za poslední dva ročníky dosahuje v úhrnu cca 19 % z 27,8 tis. Kč na konci roku 2020 na 33,2 tis. Kč na konci roku 2022, viz graf 4.

Inflace v POV – odlišný dopad na pojistitele a zajistitele

Škodní inflace vlivem celkového ekonomického vývoje je velké téma i v rámci pojištění vozidel, kde se dříve prezentovaná východiska postupně naplňují v celotržních statistikách, konkrétně např. ve srovnání 4. čtvrtletí roku 2022 a 2021 se průměrná škoda na majetku v povinném ručení navyšuje o 13,9 % a i v rámci havarijního pojištění stoupá průměrná škoda na konci roku 2022 o 11,1 %.

Nicméně uvedené závěry o škodní inflaci automaticky neplatí, zaměříme-li se na finančně nejnáročnější škody. To je podstatné z pohledu sjednávání zajištění škodního nadměrku, že škodní inflaci z hrubé výše všech škod nelze automaticky aplikovat izolovaně na největší škody.

To ukazuje následující graf 5 srovnávající v čase průměrnou výši škody POV na konci ročníku vzniku z pohledu největších případů nad 5 mil. Kč jak ve variantě bez omezení shora, tak i pro větší stabilitu po omezení částkou 30 mil. Kč.

Na těchto nejvyšších škodách, které řeší právě zajištění škodního nadměrku, se žádný systematický nárůst průměrné škody a tím jasná škodní inflace nijak neprojevují. Sice platí, že vlivem mzdového nárůstu se pro pevně zvolený příklad konkrétního poškození v rámci škody na zdraví dá očekávat růst výše odškodnění např. dle indexu nárůstu mezd, nicméně vedle tohoto faktu je pro zajistitele podstatná také ta informace, že zastoupení těchto nejzávažnějších škod v čase klesá (jak se zlepšují bezpečnostní charakteristiky vozidel) a při této změně struktury škod se nárůst výše škody na nejvyšších případech velmi minimalizuje.

Tento výsledek dále potvrzuje a prohlubuje přehled průměrné výše škody na pevně zvoleném procentu finančně nejnáročnějších případů z každého škodního ročníku, jak vycházejí dva a půl, resp. tři a půl roku od období vzniku škody, kdy je celková výše škody již dostatečně stabilizovaná.

V rámci XL zajištění se průměrná škoda vzhledem k postupné zásadní změně struktury případů při poklesu případů rent a dalších škod s trvalými následky u novějších škodních ročníků vyvíjí zcela odlišně a průměrná výše škody dokonce zde i klesá.

Praktické dopady obnovy obecně i v podmínkách ČR

Jak dokládá např. publikovaná analýza AON1 , zajistitelé považují situaci roku 2022, kdy pokračoval enormní nárůst škod umocněný důsledky hurikánu Ian, za fundamentální změnu charakteru trhu. Publikace dále uvádí, že globální kapitál zajistitelů se ve srovnání s 675 mld. USD na konci roku 2021 redukoval do konce 3. čtvrtletí roku 2022 na úroveň 560 mld. USD, celková úroveň combined ratio se u největších zajistitelů pohybuje na 98,2 % a úroveň investičního výnosu nadále klesá.

Nad rámec tohoto textu je další úvaha, nakolik ke změně charakteru zajistného trhu vedl samotný škodní vývoj (vliv škodního vývoje v samotné ČR na obnovu zajištění je spíše nevýznamný a cena i podmínky se odvíjejí od globálních paradigmat) a jaký byl nadále vliv globálního ekonomického sentimentu spojeného např. s růstem sazeb u naprosté většiny centrálních bank a tím ukončením dlouhodobé „éry levných peněz“.

Ze situace obnovy ČR nejsou k dispozici detailní statistiky týkající se obnovy, nicméně lze vysledovat, že i v rámci povinného ručení při obnově kontraktů zajištění u motorových vozidel se na českém trhu dle indikací pohybují s meziročním růstem mezi 14 % až 19 %, což překračuje růst zajistného v případě České kanceláře pojistitelů na úrovni 6,6 %.

1.Dostupné z: https://www.aon.com/getmedia/008f688f-73d3-4387-b24f-7c2d23fd8bf2/reinsurance-market-dynamics-january-2023.pdf.

Další články autora

Povinné ručení zůstává pod tlakem vysoké škodní inflace

Povinné ručení zůstává pod tlakem vysoké škodní inflace

RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.

Hlásit, či nehlásit nehodu policii?

Hlásit, či nehlásit nehodu policii?

RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.

Požáry v Česku: Až 1,2 mld. Kč nepojištěných škod  v roce 2021

Požáry v Česku: Až 1,2 mld. Kč nepojištěných škod v roce 2021

RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.

Risk INDEX: Jaké byly škody v roce 2022?

Risk INDEX: Jaké byly škody v roce 2022?

RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!