Rizika se mění. Jak probíhala obnova zajištění na rok 2023

Popíšeme, jak vycházejí globální i tuzemské úhrny NAT CAT škod, jak se vyvíjí škodní inflace nejen v majetkovém pojištění, ale i v pojištění vozidel. V neposlední řadě naznačíme, jak uvedené vlivy promítli zajistitelé v rámci obnovy roku 2023 nejen v podmínkách trhu ČR, ale i v širších souvislostech.

Globální NAT CAT škody

Dle údajů zajišťovny Munich Re, která globální ekonomické a pojištěné škody z přírodních katastrof dlouhodobě monitoruje, vychází celosvětový objem pojištěných škod z přírodních katastrof za rok 2022 v úhrnné výši 120 mld. USD, což je zcela srovnatelné s hodnotou pojištěných škod roku 2021, která rovněž dosáhla 120 mld. USD. Celková úroveň ekonomických škod dosahuje v roce 2022 celkem 270 mld. USD, což proti zpřesněné hodnotě roku 2021 ve výši 320 mld. USD představuje mírný pokles. Úroveň propojištěnosti měřené podílem pojištěných a ekonomických škod dosahuje v roce 2022 úrovně 44 % a mírně vzrostla proti 38 % za rok 2021. V dlouhodobém srovnání vychází trend rostoucí s výraznými odchylkami zejména v letech 2005, 2011 a 2017, kdy byly výrazně vyšší objemy škod ve srovnání s obvyklými hodnotami v tomto období způsobené zpravidla jednotlivými událostmi, které se ale podílely na cca polovině ročního úhrnu globálních škod, konkrétně:

- v roce 2005 hurikán Katrina s celkovou ekonomickou škodou 125 mld. USD a objemem pojištěných škod za 62 mld. USD,

- zemětřesení a tsunami v roce 2011 spojené s havárií jaderné elektrárny Fukušima s celkovou škodou 210 mld. USD, z nichž bylo pojištěných 40 mld. USD,

- série hurikánů v září 2017 (Irma, Harvey, Maria) s úhrnem ekonomické škody 225 mld. USD a pojištěnou škodou cca 93 mld. USD.

Celkový přehled všech výše komentovaných veličin v dlouhodobém trendu ukazuje graf 1.

V roce 2022 nejničivější událost představoval hurikán Ian, který na konci září 2022 způsobil celkové škody za 100 mld. USD, z nichž se očekává úhrada z pojištění na úrovni 60 mld. USD, čímž se zařadil mezi nejničivější hurikány v celé historii měření a sledování. Pro srovnání, nejničivější hurikán (Ida) v roce 2021 způsobil celkové škody 65 mld. USD, z nichž bylo pojištěných 36 mld. USD. Přestože podíl nejničivějšího hurikánu na celkovém objemu škod byl v roce 2022 vyšší, na ochotě zajistitelů přebírat rizika se zřejmě podepisuje ta skutečnost, že velmi vysoký objem škod nastává již dva ročníky po sobě, což v minulosti nenastávalo (po extrémních úhrnech škod v letech 2005, 2011 a 2017 vždy došlo v dalších letech k určité korekci).

Škody z pojištění majetku v ČR

V případě vývoje živelních škod v ČR lze události rozdělit z pohledu, zda vznikly během mimořádných událostí, ať už se jednalo o rozsáhlé plošné povodně, orkány apod., nebo zda se jednalo o „standardní frekvenční“ škody, které z mimořádně zaznamenané „velké“ události nevyplývaly. Přehled těch nejzávažnějších samostatně sledovaných událostí při zohlednění inflace do počátku roku 2023 ukazuje tabulka 1.

V následujícím grafu 2 se pak ukazuje, jak do přehledu celkového objemu živelních škod po zohlednění inflace v jednotlivých letech promlouvají právě „mimořádné“ a „standardní frekvenční“ škody, přičemž výše uvedený sběr dat událostí 7, 11 a 15 odpovídá spíše frekvenčním škodám a je tak proto zahrnutý do této skupiny.

Faktem je, že do roku 2013 v mimořádných událostech převládaly rozsáhlejší povodně a následně od roku 2017 se objevují po poměrně dlouhé době od roku 2008 (tehdy vichřice Emma způsobila škody za 1,355 mld. Kč v tehdejších cenách) následky orkánů (2017 Herwart, 2019 Eberhard, 2020 Sabine a zejména tornádo na jižní Moravě v roce 2021).

Platí, že v roce 2022 se žádná mimořádná událost spojená se sběrem dat o počtech a objemech škod nevyskytla a celkový objem škod z přírodních katastrof částečně poklesl, nicméně celkové objemy frekvenčních škod se v čase navyšují, zejména v období let 2015–2018 (v předchozím období byl objem škod i po zohlednění inflace vyšší než v tomto období).

Při bližším přehledu dle jednotlivých skupin živlů vychází, že v posledních ročnících narůstají zejména objemy škod spojené s výskytem vichřic a krupobití, viz graf 3 objemů škod v cenách tehdejšího ročníku.

Vzhledem k vysoké variabilitě průměrné škody a odlišné struktuře škod v rámci jednotlivých typů událostí nevychází stabilní jasně interpretovaný trend nárůstu průměrné škody. Ten se dá ale vysledovat u pojištění majetku mimo oblast živelních škod, např. v oblasti vodovodních škod, kde se povaha vzniklých škod v průběhu času zřejmě nijak výrazně měnit nebude a relativně vysoký počet událostí zajistí stabilitu průměrné hodnoty.

Skutečně platí, že v této oblasti je růstový trend průměrné škody zejména v posledním období vlivem nárůstu cen stavebních prací, materiálů, rekonstrukcí atd. poměrně výrazný a za poslední dva ročníky dosahuje v úhrnu cca 19 % z 27,8 tis. Kč na konci roku 2020 na 33,2 tis. Kč na konci roku 2022, viz graf 4.

Inflace v POV – odlišný dopad na pojistitele a zajistitele

Škodní inflace vlivem celkového ekonomického vývoje je velké téma i v rámci pojištění vozidel, kde se dříve prezentovaná východiska postupně naplňují v celotržních statistikách, konkrétně např. ve srovnání 4. čtvrtletí roku 2022 a 2021 se průměrná škoda na majetku v povinném ručení navyšuje o 13,9 % a i v rámci havarijního pojištění stoupá průměrná škoda na konci roku 2022 o 11,1 %.

Nicméně uvedené závěry o škodní inflaci automaticky neplatí, zaměříme-li se na finančně nejnáročnější škody. To je podstatné z pohledu sjednávání zajištění škodního nadměrku, že škodní inflaci z hrubé výše všech škod nelze automaticky aplikovat izolovaně na největší škody.

To ukazuje následující graf 5 srovnávající v čase průměrnou výši škody POV na konci ročníku vzniku z pohledu největších případů nad 5 mil. Kč jak ve variantě bez omezení shora, tak i pro větší stabilitu po omezení částkou 30 mil. Kč.

Na těchto nejvyšších škodách, které řeší právě zajištění škodního nadměrku, se žádný systematický nárůst průměrné škody a tím jasná škodní inflace nijak neprojevují. Sice platí, že vlivem mzdového nárůstu se pro pevně zvolený příklad konkrétního poškození v rámci škody na zdraví dá očekávat růst výše odškodnění např. dle indexu nárůstu mezd, nicméně vedle tohoto faktu je pro zajistitele podstatná také ta informace, že zastoupení těchto nejzávažnějších škod v čase klesá (jak se zlepšují bezpečnostní charakteristiky vozidel) a při této změně struktury škod se nárůst výše škody na nejvyšších případech velmi minimalizuje.

Tento výsledek dále potvrzuje a prohlubuje přehled průměrné výše škody na pevně zvoleném procentu finančně nejnáročnějších případů z každého škodního ročníku, jak vycházejí dva a půl, resp. tři a půl roku od období vzniku škody, kdy je celková výše škody již dostatečně stabilizovaná.

V rámci XL zajištění se průměrná škoda vzhledem k postupné zásadní změně struktury případů při poklesu případů rent a dalších škod s trvalými následky u novějších škodních ročníků vyvíjí zcela odlišně a průměrná výše škody dokonce zde i klesá.

Praktické dopady obnovy obecně i v podmínkách ČR

Jak dokládá např. publikovaná analýza AON¹ , zajistitelé považují situaci roku 2022, kdy pokračoval enormní nárůst škod umocněný důsledky hurikánu Ian, za fundamentální změnu charakteru trhu. Publikace dále uvádí, že globální kapitál zajistitelů se ve srovnání s 675 mld. USD na konci roku 2021 redukoval do konce 3. čtvrtletí roku 2022 na úroveň 560 mld. USD, celková úroveň combined ratio se u největších zajistitelů pohybuje na 98,2 % a úroveň investičního výnosu nadále klesá.

Nad rámec tohoto textu je další úvaha, nakolik ke změně charakteru zajistného trhu vedl samotný škodní vývoj (vliv škodního vývoje v samotné ČR na obnovu zajištění je spíše nevýznamný a cena i podmínky se odvíjejí od globálních paradigmat) a jaký byl nadále vliv globálního ekonomického sentimentu spojeného např. s růstem sazeb u naprosté většiny centrálních bank a tím ukončením dlouhodobé „éry levných peněz“.

Ze situace obnovy ČR nejsou k dispozici detailní statistiky týkající se obnovy, nicméně lze vysledovat, že i v rámci povinného ručení při obnově kontraktů zajištění u motorových vozidel se na českém trhu dle indikací pohybují s meziročním růstem mezi 14 % až 19 %, což překračuje růst zajistného v případě České kanceláře pojistitelů na úrovni 6,6 %.